Očekávané kvantitativní uvolnění ECB – další investiční příležitost Evropy?

Autor: Monika Horáková

Již půl roku se inflace v eurozóně nachází pod kritickou hranicí 1 % a dokonce je nižší než v Japonsku. Nachází se tak eurozóna nad propastí deflace? A jaká opatření by v nejbližší době měly nastat?

Už Půl roku se inflace v eurozóně nachází pod psychologickou hranicí 1 %, která neodpovídá vytyčenému cíli ECB stanovenému na 2% hranici. Meziroční míra inflace v eurozóně v březnu poklesla na 0,5 procenta z únorových 0,7 procenta a je tak nejnižší od listopadu 2009. Dosedá tak inflace na své dno a roztáčí se v eurozóně deflační spirála?

Mezi faktory, které vyvíjí tlak na oslabení inflace, patří především silné euro, které se pohybuje na dvouletých maximech, krátkodobá úroková míra EONIA se na poslední tři měsíce vzrostla z 0,08 % na 0,16 % a slabá domácí poptávka, jejíž příčinou je slabý růst mezd a proces oddlužení. Mzdy i přes postupné oživení evropských ekonomik stagnují, neboť přebytek volných pracovních míst netlačí zaměstnavatele do pozic, aby musely navyšovat mzdy.

Ani přes všechny tyto faktory evropští centrální bankéři nezměnili nastavení měnové politiky a nepřijali žádná protiopatření na čtvrteční tiskové konferenci guvernéra ECB Draghiho. Mario Draghi po zasedání uvedl, že pokud by se inflace v eurozóně pohybovala v nebezpečné zóně příliš dlouhý čas, zváží ECB podporu ekonomiky. Zde nastává prostor pro spekulaci, jaké opatření by během následujících měsíců, mohla ECB přijmout, pokud by nadále inflace setrvala na nízkých úrovních a spotřebitelé by v důsledku očekávání nižších cen odkládali své spotřební nákupy.

Teoreticky má ECB na výběr z několika možností a to buď snížení stávajících úrokových sazeb (0,25 %), nastolit záporné depozitní sazby, ukončit sterilizaci vládních dluhopisů či použít nekonvenční nástroj kvantitativního uvolňování ke stimulaci ekonomiky, pokud by standardní nástroje měnové politiky byly málo efektivní. A právě o tisku peněz se hovoří v poslední době čím dál častěji i nízké úrokové sazby tomu nahrávají. MMF již na začátku měsíce března vyzýval ECB ke kvantitativnímu uvolňování měnové politiky. Americký ekonom Nouriel Roubini v pátek pro televizi Bloomberg konstatoval, že konec kvantitativního uvolňování Fedu předpokládá na říjen 2014 a vyjádřil se rovněž k situaci eurozóny. Nejefektivnější by podle něj mělo být zahájení programu kvantitativního uvolňování po vzoru americké centrální banky a dodal, že jedině to by mohlo napravit evropskou měnu, která je nadhodnocená. Dle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung pokud by ECB nakupovala aktiva od evropských bank tempem 1 bil. ročně, by se v závislosti od použitého modelu, inflace zrychlila o 0,2 až 0,8 procentního bodu.

Více zajímavostí zde: http://stox.cz/zpravodajstvi/clanky/zajimavosti