Jak se na trhu obejít bez křišťálové koule? Snadno!

Vědět tak dopředu, jak dlouho vydrží ČNB intervenovat. Nebo vědět, kdy Fed přestane kupovat dluhopisy a centrální banky začnou zvyšovat sazby. To by bylo fajn. Nemáte-li však křišťálovou kouli, nezoufejte. Strategie je lepší stavět na ocenění, tržní dynamice a poměru, kolik můžeme vydělat a prodělat, než na hádání budoucnosti. Výjevy z křišťálové koule mohou klamat.

Nedávno tomu bylo padesát let, co v Dallasu zastřelili Kennedyho. Z hlediska trhů byl úspěšný atentát na amerického prezidenta černou labutí s velkým Č. Byla to zcela nepředvídatelná událost, která přinesla obrovskou nejistotu, co to znamená pro národní bezpečnost země a ekonomiku. Na grafu je akciový index Dow Jones Industrial Average za několik let okolo roku 1963. Zkuste tam najít 22. listopad 1963.

Fundamentálně významné události mají na trh vliv, ale jen když zapadnou do aktuální tržní dynamiky. Zpětně si pamatujeme, že krize začala pádem Lehman Brothers, krizi ukončilo kvantitativní uvolňování Fedu a euro-krizi ukončil Draghiho projev na téma "uděláme cokoli pro záchranu eura". Lidová slovesnost vytlačí z hlavy skutečnost, že tyto klíčové momenty prostě přišly ve správnou chvíli. Ve chvíli, kdy směr trhu spíše podpořily, než způsobily. Nepamatujeme si již to, že hromada významných událostí měla v danou chvíli mizivý dopad.

Tipli jste si den atentátu na Kennedyho na grafu akciového indexu? Ty velké poklesy to nejsou. Dvaadvacátý listopad 1963 je malinký "tick" dolů zhruba v polovině růstového trendu z 550 na 1 000 bodů, ten nad písmenem D ve slově Dow. Kdyby Lee Harvey Oswald, či kdo byl skutečným vrahem, spekuloval na propad cen akcií po atentátu, prodělal by kalhoty. Dvaadvacátého listopadu Dow zavíral o 3 % níže než předchozí den. Tak to s trhy dost pohnulo, chtělo by se říci. Trh však byl ten den už o 2 % níže již předtím, než se v Dallasu ozvaly výstřely. Burza otevřela v úterý 26. listopadu růstem o 4,5 %. Pak rostla a rostla a rostla asi dva a půl roku, dohromady o 40 %.

Když ani takto významná událost neměla na trhy očekávaný vliv, myslíte si, že jiné události samy o sobě vliv mít určitě budou? Budoucnost je těžko předvídatelná. Navíc, i když máte dar nahlížet do křišťálové koule a něco uhádnete, trhy to mohou ignorovat, jak ukazuje reakce akcií na atentát na Kennedyho, nebo naopak zareagují mnohem silněji. Je tedy lepší vypnout CNBC nebo Investiční web a zprávy ignorovat?

Vůbec ne. Je však potřeba mít na paměti, že události samotné nejsou tak důležité jako jejich kontext v aktuální tržní dynamice a ocenění. Konec roku 1963 dal paradoxně silný signál nakupovat akcie. Ne, nepřicházíme s třicátou šestou teorií, kdo byl za atentátem. A že to byli vrazi z Wall Street. Akciové trhy měly na podzim 1963 za sebou zhruba rok růstu, a to po předchozích čtyřech hubených letech. Jejich ocenění vůči ziskům bylo stále umírněné. Růst trhů i přes tak katastrofickou zprávu, jakou byl atentát na prezidenta, ukázal animální sílu tlačit ceny vzhůru, kterou nic tak snadno nezkrotí.

• Věříte v kurz 27 až 28 korun za euro? Tohle je příležitost pro vás
  
  
• Věříte politice intervencí ČNB? Pokud ano, toto by vás mohlo zajímat 
  
  

Levné korunové opce

Vraťme se k otázkám současným. V české kotlině tedy ke koruně a úrokům. Jak dlouho vydrží ČNB intervenovat? Několik měsíců určitě. Potom sílící ekonomika může přesvědčit většinu v bankovní radě, že intervencí již není potřeba, a koruna znovu posílí. Nebo se oživení zadrhne a ČNB odhlasuje zvýšení cílovaného kurzu EUR/CZK.

Nechcete-li věštit, jak se většina v bankovní radě v průběhu roku 2014 rozhodne, ale pouze si chcete zajistit vhodný kurz, využijte měnových opcí. Ty jsou od vyhlášení intervencí levné. Tak levné byly naposledy v roce 2007. Nejsou zadarmo, kurz se však často hýbe mnohem více než cena opcí, zejména je-li jejich cena nízko.

Levné swapy a signály na úrocích

Kdy Fed skončí s kvantitativním uvolňováním a centrální banky včetně ČNB začnou zvedat sazby? Udrží se úrokové sazby dole další rok, nebo začnou růst, protože uvolněná politika přinese inflační impulz? Bude mít rozhodnutí centrálních bank kýženou odezvu na trzích, či naopak přehnanou reakci? Nechcete-li věštit, jak se centrální banky nakonec rozhodnou a jak se trhy zachovají, ale jen mít pod kontrolou výši úrokových nákladů z úvěru, využijte úrokové swapy.

Swapy nejsou v porovnání s krátkými sazbami zadarmo, ale ocenění je stále nízké. Není sice historicky nejnižší, ale je nízké. Dynamika úrokových trhů navíc naznačuje, že se mnohaletý trend klesajících úroků již otočil. Dlouhé dolarové sazby se odrazily ode dna v červenci 2012, eurové a korunové letos v květnu.

Od září swapové sazby korigují. Dlouhým sazbám se ale dolů moc nechce, a to i přes přísun fundamentálních důvodů k poklesu. Těmi důvody jsou probíhající celosvětové zpomalení inflace, překvapivé snížení hlavní sazby ECB, úvahy o záporné depozitní sazbě a nástup Janet Yellenové, holubice s velkým H, do čela Fedu. Pokud rok 2014 přinese skok v sazbách, rozhodnutí Fedu omezit kvantitativní uvolňování do toho pěkně zapadne, i když nebude hlavním důvodem.

Čtěte také:

10 bublin, které mohou prasknout v roce 2014     

S bublinami to není jednoduché. Nikdy si nemůžete být jisti, zda se trh právě v nějaké nenachází, dokud bublina nesplaskne. Od doby, kdy se objevila první tržní mánie s tulipánovými cibulkami začátkem 17. století, se ekonomové neshodli na tom, proč vůbec bubliny vznikají. Profesor z Yaleovy univerzity a autor "Irrational Exuberance" Robert Shiller například bubliny považuje za formu sociální poruchy uvažování.