ROZHOVOR: Jak můžete využít ETF ve svých portfoliích?

S Jaroslavem Krejčím ze společnosti FINAPRA Capital jsme si povídali o výhodách a nevýhodách burzovně obchodovaných fondů, jejich možném využití v portfoliích investorů a oblíbených produktech.

Kdy jste se poprvé setkal s burzovně obchodovanými fondy?

Už ani nepamatuju, bude to aspoň deset let. Jednalo se fondy kopírující hlavní americké indexy – SPY, DIA, QQQQ. Ale tehdy jsem do ETF ještě neinvestoval. Pak jsem se víc věnoval i pracovně futures a komoditním trhům a k ETF jsem se vrátil v posledních dvou letech už jako investor.

Čím Vás tento investiční produkt oslovil? Jaké jsou podle Vás jeho největší přednosti? A nevýhody?

Burzovně obchodované fondy mne oslovily jednoduchostí, s jakou se do nich dá investovat přímo na burze, bez vstupních poplatků, které jsou u podílových fondů nehorázně vysoké. Takže jsou vhodné i pro krátkodobější obchody v řádu dnů či týdnů. Mezi přednosti bych dal již zmíněnou absenci vstupních poplatků, nízké poplatky za správu v jednotlivých letech a šíři nabídky – fondy kopírující hlavní indexy, různé sektory, smart beta fondy i komoditní ETF.

Naopak nevýhodou je pro české investory kurzové riziko vzhledem k tomu, že finanční instituce v Česku stále jedou jen v podílových fondech. Dále některé ETF mohou mít velkou odchylku vývoje kurzu od podkladového indexu (napadají mne ETF investující do MLP), plus jako nevýhoda se může jevit, že například dividendové ETF nemusí být za určitých situací na trhu tak konzervativní, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pákové ETF jsou vhodné spíš pro intradenní obchody.

Kdy má podle Vás smysl zvolit indexový produkt a kdy naopak aktivně řízený fond?

Klasický retail investor bez hlubších znalostí by měl jako základ portfolia volit pasivní produkty, které kopírují hlavní akciové a dluhopisové indexy (S&P 500 v USA, Stoxx 50 nebo 600 či DAX v Evropě). Mimochodem tohle je i rada, kterou dostali zakladatelé a zaměstnanci Googlu, když šla společnost před deseti lety na burzu a z mnohých se stali milionáři a miliardáři. Tehdy se kolem nich motalo mnoho makléřů a finančních poradců a vedení firmy proto uspořádalo sérii přednášek, které měly lidi z Google seznámit se základy investování (doporučuji článek - The best investment advice you’ll never get).

Jako doplněk portfolia bych doporučil tzv. smart beta fondy, které už v sobě ale mají určitý aktivní prvek. Aktivní fondy jsou asi fajn pro ty, co chtějí investovat v korunách a vyhnout se kurzovému riziku, případně nákladům s měnovou konverzí. Dlouhodobě většina aktivních podílových fondů téměř kopíruje složení indexů, akorát jsou manažeři někde trochu overweight jinde underweight a za to si berou 1,5 % ročně.

S jakými dalšími investičními produkty lze ETF kombinovat? Jakou roli mohou hrát v portfoliích investorů právě ETF?

Pokud někdo nechce být vyloženě pasivní investor, tak je může kombinovat s investicemi přímo do konkrétních akciových titulů (osobně preferuju large a mega caps) a korporátních dluhopisů, případně s nějakým nemovitostním fondem (podílový pro retail nebo fond kvalifikovaných investorů). Taky se nabízejí managed futures, v případě že má investor více volných prostředků.

Osobně nejsem zastáncem různých OTC produktů typu certifikáty nebo forex. V druhém případě jde vyloženě o gambling. Certifikáty vyžadují jasnou strategii, někoho kdo se tomu systematicky věnuje a umí si to spočítat, náhodné jednorázové investice do certifikátů jsou dobré akorát pro makléřské firmy, které shrábnou provizi. Procentuální zastoupení v portfoliích je asi individuální záležitost, záleží kolik má investor volných prostředků a jak moc může investice diverzifikovat do různých fondů a produktů.

Pokračování rozhovoru ZDE