Fascinující zjištění o trendech

Autor: Lukáš Lamacz, 19.3.2014

Ve finančním světě existuje mnoho ekonomických jevů, pro které se stále nenašlo přesvědčivé vysvětlení. Jde například o bubliny, dlouhodobé návraty k průměru, nadměrná volatilita, příliš citlivé reakce, a podobně. Všechny tyto jevy pak souvisí s takzvanou „předpověditelnosti návratnosti akcií“. V přeneseném slova smyslu to znamená, že můžeme o akciích říci, kdy jsou levné a kdy předražené. Tudíž se dá očekávat, že dojde k posunu jejich cen směrem ke své přirozené úrovni. Robert Shiller získal za práci na tomto tématu Nobelovou cenu za ekonomii.

Největší kontroverzi ve financích budí již zmíněný dlouhodobý návrat k průměru. Existence tohoto jevu má několikero vysvětlení. Někdo tvrdí, že se k němu ceny akcií obracejí kvůli proměnlivým rizikovým prémiím, jiní hovoří o iracionálním zpracování informací a iracionálních očekáváních. Na toto téma v roce 2012 provedli Andrei Shleifer a Robin Greenwood výzkum. Přístup, který zvolili, byl extrémně jednoduchý. Zkrátka se zaměřili na to, co lidé očekávají. Využili k tomu šest rozdílných veřejných průzkumů a v prvním kroku zkoumali, zda očekávání z průzkumů skutečně odpovídají tomu, čemu lidé věří a zda odpovídají tomu, co skutečně dělají. První graf ukazuje, jak se vyvíjela očekávání ohledně býčího a medvědího vývoje na trhu (modře) a jaký objem peněz skutečně proudil na trh (červeně): 

Z obrázku lze vyčíst skutečnost, že jakmile mezi lidmi převládá optimistické očekávání budoucího vývoje cen akcií, vloží na trh své peníze.

Můžeme říci, že skutečná očekávání lze reálně zjistit jednoduše tím, že se lidí zeptáme (v již zmíněném průzkumu). Nyní se dostáváme k dalšímu bodu: Co lidi vede k přesvědčení o vysokých akciových ziscích? Autoři uvádějí jednoduché vysvětlení: „Pokud byla návratnost doposud vysoká, dochází k trendové extrapolaci a lidé čekají vysokou návratnost i nadále“. Jak ukazuje druhý graf, tato honba za trendem skutečně vysvětluje hodně. Modře je vyznačena návratnost trhu za posledních 12 měsíců, červeně očekávání v daném časovém bodě: 

Poznatky tohoto výzkumu komentuje ekonom Noah Smith: „Podle mého názoru je velmi důležité zjištění, že průzkumy sentimentu opravdu ukazují to, jak investoři smýšlí o budoucnosti. Dříve jsem si myslel, že jsou v tomto ohledu velmi nespolehlivé. Fakt, že očekávání jsou tvořena na základě prosté extrapolace, mě nepřekvapuje.“  

Nabízí se ale ještě jedna otázka: Pokud se lidé spoléhají na trendy, lze toho využít ve svůj prospěch? Dosažení zisku je podle Johna Cochrana podmíněno schopností včas odhadnout bod zlomu. Sledování sentimentu nám v tom nepomůže, protože ve chvíli, kdy jsou průzkumy zveřejněny, se peníze už hýbou jiným směrem. Lze body zlomů vůbec určit? Kdyby tomu tak bylo, používané modely by se těšily velké popularitě, eliminovaly by i bubliny a prospěly tak celé ekonomice. K existenci podobných modelů se ale Noah Smith vyjádřil skepticky: „Jejich existenci uvěřím až ve chvíli, kdy něco takového uvidím.“