Mnohá pravidla a doporučení, jak se ve finančním světě
chovat, se mezi investory předávají z generace na generaci. Ne všechna
si ale takové zacházení zaslouží. Následující investiční dogmata měla
dávno zmizet z povrchu zemského.
Mějte v portfoliu tolik procent akcií, kolik je sto mínus váš věk
Toto pravidlo se ve Spojených státech stalo extrémně populárním v 70.
a 80. letech minulého století, kdy se lidé poprvé začali aktivně starat
o své úspory na důchod. Mnoho ekonomů a investorů však varuje, že tato
extrémně konzervativní strategie neodpovídá dnešní době. Průměrný věk
dožití se ve vyspělých zemích prodlužuje a rostou i nároky lidí na
kvalitu života, což mimo jiné znamená, že se zvyšují také jejich výdaje.
Již delší dobu se proto ozývají hlasy, že bychom svůj věk, pokud si v
důchodu chceme udržet standard, na nějž jsme zvyklí, měli odečítat
spíše od čísla 130 nebo 140. Jinými slovy, akciím bychom měli v
investičním portfoliu věnovat více prostoru i v pokročilejším věku.
Co musíte ráno vědět (18. března)
Jak trhy zareagovaly na referendum na Krymu, jak rostou spotřebitelské
ceny v eurozóně a jak se můžete s Coca-Colou dostat do filmu? To vše
musíte ráno vědět.
Zlato by mělo tvořit desetinu investičního portfolia
Hlavním argumentem, proč by investoři měli část svých investičních
prostředků držet ve zlatě, je tvrzení, že žlutý kov tradičně funguje
jako zajištění proti ekonomické a politické nestabilitě a proti inflaci.
Problém ale je, že investice do zlata do jisté míry funguje také jako
spekulace na pokles ceny akcií.
Diverzifikace investičního portfolia je důležitá a argumenty pro
investici do žlutého kovu jsou stále aktuální. Investoři by ale svá
portfolia (včetně zlatých pozic) měli pravidelně rebalancovat.
Investovat do zlata ve chvíli, kdy akcie projdou výraznou korekcí, nemá
smysl. Procentní podíl zlatých investic by proto investoři měli aktivně
přizpůsobovat aktuální náladě na trzích a celkové ekonomické situaci.
Někdy je lepší se zlata úplně zbavit, jindy je skutečně vhodné do něj
vložit minimálně 10 % investičních prostředků. Nalézt jedno univerzální
číslo ale nelze.
Příjmy v důchodu by měly dosahovat 75 % dřívějšího platu
Na první pohled se může zdát, že s tímto pravidlem nemůžete šlápnout
vedle. Je ale důležité si uvědomit, že se objem financí potřebných pro
prožití spokojeného a klidného důchodu odvíjí od konkrétních představ a
požadavků daného jedince. Pokud se těšíte, že se na stáří odstěhujete na
chalupu, kde se budete bavit pěstováním zeleniny a návštěvami přátel a
známých, mnoho finančních rezerv potřebovat nebudete a s největší
pravděpodobností si vystačíte i s příjmy ve výši poloviny svého
dřívějšího platu. Pokud však plánujete, že v důchodu začnete cestovat,
jen peníze od státu vám zřejmě stačit nebudou.
Společnost Fidelity Investments loni přišla s novým doporučením,
podle kterého by lidé na svém bankovním nebo investičním účtu měli mít v
35 letech finanční rezervu ve výši jednoho ročního platu, ve 45 letech
ve výši tří ročních výplat, v 55 letech pěti a při dosažení důchodového
věku ve výši osminásobku průměrného ročního platu. I toto modifikované
pravidlo by ale investoři měli brát s rezervou a v žádném případě by
neměli nabýt dojmu, že se dosažením představených limitů stanou finančně
nezranitelnými superhrdiny.
V důchodu vybírejte každý rok 4 % svých investičních prostředků
Nositel Nobelovy ceny za ekonomii William Sharpe v roce 2010 varoval,
že je toto doporučení "zásadním způsobem defektní", protože lidé, kteří
je v praxi využívají, se vystavují riziku, že se v dobách nepříznivé
situace na trzích dostanou do finanční tísně. Sharpeho argumentace je
poměrně logická - v okamžiku, kdy akcie projdou například 20% korekcí,
tržní hodnota celého portfolia zásadním způsobem klesne, a investor tedy
musí pracovat s mnohem nižší výchozí částkou.
Doporučení "čtyř procent" by proto více než neměnným pravidlem mělo
být cílem, ke kterému by lidé měli směřovat. I v tomto případě totiž
platí, že poslední slovo mají aktuální potřeby. Odmítnout například
nezbytné, avšak placené lékařské vyšetření jen proto, že vám aktuální
situace na akciových trzích nedovoluje z účtu vybrat o několik tisíc
více, by byl nesmysl.
Čtěte také:
Jak se po krizi změnilo chování institucionálních investorů: Dluhopisy nyní v oblibě na úkor akcií
Akcie již dávno vyrovnaly propady, které spustila finanční krize.
Akciové trhy vytvořily nová historická maxima. Dostali jsme se do
období, kdy je potřeba přistupovat k riziku jinak a rozhodnout, kolik
peněz investujeme do akcií, dluhopisů a dalších instrumentů. Jaké
strategie používají velcí hráči?
Kam zmizel malajský Boeing 777? Tato infografika shrnuje všechny známé informace