Češi prosázeli v loňském roce 135,5 miliard korun

Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (NMS) představilo průběžné výsledky studie o sociálně-patologických dopadech sázkových her na společnost v ČR:

Na trhu se sázkovými hrami v České republice připadá k lednu 2013 přibližně 7,5 technických zařízení (zejména výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterních terminálů) na 1000 obyvatel. Ve velkých městech je tento podíl vyšší: na 1000 obyvatel zde připadá přibližně 11 technických zařízení. Podle dostupných údajů relativní počet herních technických zařízení v ČR dosahuje v evropském kontextu nejvyšších hodnot. Např. v Německu je počet technických zařízení na 1000 obyvatel třikrát a v Polsku nebo Rakousku až desetkrát nižší než v ČR. Počet technických zařízení v ČR má v posledních letech klesající tendenci, přesto objem prosázených peněz roste – celkem bylo v ČR v r. 2012 prosázeno 135,5 mld. Kč.

Podle Národního výzkumu užívání návykových látek z roku 2012 má celoživotní zkušenost s hraním sázkových her asi 60 % populace ve věku 15−64 let. Když pomineme číselné loterie, stírací losy, drobné sázky s přáteli apod., má někdy během života zkušenost s hraním 25 % populace. Hazardní hry v posledních 12 měsících (bez loterií a drobných sázek) hrálo přibližně 14 % české dospělé populace. Co se týká frekvence hraní a množství prosázených peněz, na prvních příčkách se umisťují hráči technických zařízení a sázkových her přes internet. V jisté míře rizika vzniku problémového, resp. patologického hráčství se nachází asi 5 % populace, přičemž 2,3 % (asi 168 tisíc dospělých obyvatel ČR) je ve vysokém nebo středním pásmu rizika a dá se předpokládat, že by mohli mít s hraním nyní nebo v budoucnu problém. Za patologické hráče je možno označit 40–80 tisíc dospělých Čechů.

Počet léčených patologických hráčů dosahuje přibližně 2000 osob ročně. „V kontaktu s léčebným zařízením je pouhý zlomek patologických hráčů v ČR“, upozorňuje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Průběžné výsledky studie také potvrzují vyšší výskyt psychiatrické komorbidity a sebevražednosti mezi patologickými hráči a souvislost výskytu hazardního hraní s negativními socio-demografickými a ekonomickými faktory.

O studii:

Cílem komplexní analytické zprávy Studie o sociálně-patologických dopadech hazardních her na společnost v ČR je shrnout politiku a strategii v oblasti hazardního hraní, výskytu hazardního hraní v populaci včetně jeho intenzivních/problematických a závislostních forem, výskytu zdravotních a sociálních problémů a následků spojených s hazardním hraním, dostupnosti preventivních, poradenských a léčebných intervencí a programů a výsledků jejich vyhodnocení.

Zdroj: Úřad vlády ČR