Petr Zahradník: Dopady využívání fondů EU v České republice

Ve vztahu k rozpočtu EU disponujeme tzv. čistou pozicí, tedy kladným saldem mezi objemem finančních prostředků do EU posílaných a z EU přijímaných; přesto však vývoj, struktura i výše této čisté pozice by mohly mít z našeho pohledu příznivější podobu.

Čistá pozice České republiky vůči rozpočtu EU Od momentu členství v EU zaujímáme pozici čistého příjemce finančních prostředků z rozpočtu EU, která se zejména počínaje rokem 2007 výrazně navyšovala. Za rok 2012 dosáhla rekordní výše čisté pozice 73,8 mld. korun.

Dominantní složku v ní tvoří příjmy na kohezní politiku EU, které v roce 2012 dosáhly výše 81,3 mld. korun (71,5 % celkových příjmů České republiky z rozpočtu EU).

Výše čisté pozice by mohla být ještě výraznější v náš prospěch, kdyby docházelo k optimálnímu procesu uvolňování prostředků rozpočtu EU na kohezní politiku EU. Její výše by mohla být vyšší přibližně o 40 mld. Kč ročně oproti stavu roku 2010. Za předpokladu vyčerpání všech prostředků do konce roku 2013, při uplatnění pravidla n + 2 a rozložení celkové částky alokace do delšího časového období, by její výše mohla být vyšší o přibližně 20 mld. korun ročně oproti stavu roku 2010. Čistá pozice je významnou součástí systému veřejných financí České republiky; měla by být optimalizována i s ohledem na potřebu posílení fiskální disciplíny a konsolidace. Její existence - zvláště nyní - představuje jednu z nejpodstatnějších výhod, které našemu hospodářství členství v EU přináší. Pro období následujících alespoň 10 let budeme mít možnost konsolidovat systém národních veřejných financí a souběžně s tím realizovat v poměrně objemném rozsahu fiskální expanzi s výrazným příspěvkem daňových poplatníků rozvinutějších členských států Unie.

Dosavadní průběh čerpání: kvantitativní analýza „Mezičasový“ přehled průběhu čerpání nám ukazuje, že: · poptávka ze strany žadatelů výrazně převyšuje možnosti alokace (není pravdou, že zájem ze strany příjemců je nízký); ta současně vykazuje i jistou kvalitu; žádosti prošlé vyhodnocením a posvěcením v podobě smlouvy tvoří víc než 80 % alokace, což lze hodnotit uspokojivě; · objem proplacených prostředků příjemcům lehce přesahující 50 % celkové alokace necelý rok před ukončením programového období však není lichotivý a naznačuje vnitřní problémy v procesu čerpání jak na straně příjemců, tak i řídicích orgánů; zcela nízký je objem certifikovaných prostředků ze strany Evropské komise (aktuálně pouze necelá třetina objemu alokace, a to i přes výrazné zlepšení v posledním období).

Evropská komise nepovažuje určitý počet projektů a objem prostředků pro ně určený za dostatečně připravený a odpovídající principům a pravidlům kohezní politiky a tudíž finančně neefektivní do té míry, že neudělí souhlas s uvolněním prostředků rozpočtu EU ve prospěch České republiky.

To nastalo ve významném objemu právě v roce 2011. Je to nešťastné z řady důvodů: v situaci tak významné alokace, jíž v tomto období disponujeme, nejenže se zvyšuje možnost nevyčerpání prostředků, ale v mezičase je neúměrně zatěžován tuzemský státní rozpočet, který je nucen platby hradit příjemcům sám, aniž by se mu dostávalo brzké a adekvátní kompenzace z rozpočtu EU; s ohledem na blížící se konec programovacího období je riziko nevyčerpání prostředků poměrně vysoké; zvyšuje se reputační riziko.

Odhadované dopady kohezní politiky pro růst a zvýšení konkurenceschopnosti Obecně dělíme dopady kohezní politiky na růstovou výkonnost na krátkodobé (představující dodatečný poptávkový stimul) a dlouhodobé (představující vlastní efekt, vyvolaný příznivým dopadem řešeného projektu).

V případě České republiky se krátkodobý dopad pohybuje v rozmezí 0,8 až 1,1 procentního bodu příspěvku růstu HDP ročně pro celou Českou republiku (v poslední době až ke 2 p. b.) a přibližně 0,4 až 0,5 procentního bodu příspěvku růstu HDP v případě dopadů dlouhodobých (v posledním období až k 1 p. b.) s tím, že krátkodobé dopady odeznívají momentem realizace projektu, kdežto intenzita dlouhodobých dopadů ve středním a dlouhém období sílí a míru krátkodobých dopadů s přibližně 5letým odstupem dožene a překoná. Tuto závislost lze sledovat zejména v případě tvrdých projektů investičního charakteru nejen v oblasti infrastruktury, ale taktéž podpory podnikatelského prostředí.

Publikováno v časopise Finanční management, 22.10.2013