Poplach kolem bedly červenající! Je jedovatá? Nebo je chutná?

Podle mykologů je nyní v lesích ten pravý čas bedly červenající. Vedle jedlé a chutné bedly vysoké je to náš nejhojnější druh. Něko ji sbírá a říká, že řízečky z ní jsou vynikající, jiný houbař ji obchází obloukem s tím, že je jedovatá. Jak to tedy je?

O bedle červenající platí, že je poměrně těžce stravitelná a musí být opravdu dobře tepelně upravena. Pak se dá jíst, ale nedá se doporučit dětem ani těm osobám, které nesnesou těžká jídla. Kdo má citlivý žaludek, může cítit kvůli bedle červenající příznaky lehké otravy.

Dalším problémem je variabilita těchto hub. V některých lokalitách najdete naprosto nezávadné bedly červenající, které tam lidé sbírají od nepaměti a nikdy se nikomu nic nestalo. V jiných lokalitách ale ten samý druh houby načerpá ze země a z ovzduší těžké látky a může přijít otrava. 

Posledním problémem pak je, že podle mykologů vytváří bedla červenající dvě varianty. Lesní a zahradní. Jak už názvy napovídají, jedna roste v lesích a druhá na zahradě. Pokud tu lesní může zkušený houbař sebrat, pak té zahradní variantě se musí každý vyhnout - je opravdu jedovatá.

Co říci závěrem? Pro klid vaší mysli a zejména vašeho žaludku je určitě vhodnější se bedle červenající raději vyhnout.