Ševcovský management aneb skryté poklady šéfa T. Bati

Ralph Waldo Emerson, americký filosof, řekl: „Potřebujeme v životě šéfa, který z nás dokáže udělat to, čím chceme být.“ Vidím kolem sebe mnoho lidí. Mám za to, že jen málo z nich je takovým člověkem, jakým skutečně chtějí být. Věřím, že 99% lidí má na víc, než co „předvádějí“. Vysvětlení je jednoduché. Nám všem chybí především kázeň, odhodlání – nebo-li dostatečně hluboké motivy – a vnitřní síla, abychom dokázali vztyčit hlavu a rozhodli se sami za sebe, že svými silami, svým nasazením, sebekázní a spoluprací s ostatními se minimálně pokusíme dosáhnout toho, čeho chceme dosáhnout. Většina lidí se spokojí s tím, co jim život přináší a postupně vcelku konformně (nikoliv explicitně) přijmou i to, co se jim nelíbí. Mám za to, že takový typ člověka nemůže být ve skutečnosti šťastný a bohatý, ač se tak z vnějšího pohledu může zdát. Schopnosti mnohých čekají pouze na probuzení a rozvíjení. Skutečný šéf dokáže odkrývat v lidech to nejlepší a pomáhá jim být lepšími lidmi, zároveň dokáže skloubit zájmy své, potažmo své firmy a zájmy zaměstnanců. V tom vidím skutečnou hodnotu člověka ve vůdčím postavení. Dobrým příkladem skutečného šéfa nám může být T. Baťa, zakladatel stejnojmenné firmy. V čem byl tak výjimečný?

1. zaměření na výsledky a odměna za výsledky

Ač byli ve firmě T. Bati zaměstnanci, kteří pobírali jasně stanovenou mzdu, velká část zaměstnanců – zejména ti na klíčových pozicích a ti, kteří mohli bezprostředně ovlivnit svou činností výsledky (např. obchodníci, mistři dílen apod.) – pobírali velkou část své odměny ve formě provize. Baťa rozlišoval individuální úkolovou mzdu, kolektivní úkolovou mzdu, mzdu s podílem na zisku a ztrátě a konečně pevně danou mzdu pro režijní zaměstnance. Provázanost mezi osobní odpovědností a výdělkem byla enormní.

2. hledání cest, jak zlepšit – cokoliv

Počátkem 20. století nebyla myšlenka samosprávy dílen něčím zcela novým a převratným. Baťa hledáním a zkoumáním různých způsobů řízení firmy zjistil, že v Evropě existuje několik firem, které používají model řízení firmy, který sám později inovoval a který se proslavil jako onen princip samosprávy dílen nebo chcete-li jinými slovy jako firmička ve firmě. Na tomto příkladu, stejně jako na jeho roční pracovní cestě do USA, kdy jako dělník manuálně pracoval v továrnách za oceánem, aby získal nové zkušenosti již coby majitel podniku v ČR, lze názorně demonstrovat jeho oddanost neustálému zlepšování a ochotě učit se.

3. důraz na vzdělávání a poučná hesla

Baťa kladl důraz především na praktické vzdělávání. Opět jeden příklad za všechny. Učni již ve svých 14ti či 15ti letech měli jasně vymezený čas na teoretické studium i na praktické osvojování si znalostí v továrně. Jiným příkladem byla např. organizace s názvem „Tomášov“, která měla za úkol vychovávat budoucí lídry podniku. Co se hesel týče, byly užívány jako koncentrovaná forma výchovy a byly vidět všude… u vstupní brány, na nástěnkách, na zemi, na schodech, na zdech, na strojích i na komínech – nešlo před nimi uniknout, ať už jste se podívali před sebe, za sebe, pod či nad sebe. Nejznámější z nich byla: Náš zákazník – náš pán!, Služba veřejnosti, Práce šlechtí člověka, Zahálka – matka hříchu, Buďme věřiteli a ne dlužníky…

4. zdravý selský rozum

Většina řešení problémů ve firmě Baťa měla ráz ryze praktického uvažování. Když Baťa viděl, jak se v jednom oddělení jeho vedoucí trápí se špatnou výkonností, šel se na chvíli podívat do operativy tohoto úseku a pak si zavolal daného šéfa, kterému sdělil něco v tomto smyslu: „Velmi jste si oblíbil ve vašem oddělení člověka, který je sympatický, dokáže si získat svou komunikací pozornost i přátele, bohužel svou práci odvádí nekvalitně a lajdácky. Když to ostatní vidí, i to, jak velkou pozornost tomuto člověku věnujete, jsou demotivovaní a odráží se to také na jejich přístupu k práci. Jděte za tímto člověkem, a řekněte mu, že již nebude mít více vaši přízeň, dokud nezmění svůj postoj k práci a své výsledky.“ Kolik manažerů i dnes věnuje pozornost falešným a úlisným přitakávačům, jejichž přínos pro firmu se blíží nule…

5. morální hodnoty a charakter

Začteme-li se do životopisu Bati, pak zjistíme, že jeho hodnoty se v dnešní době moc nenosí. Ať už jde o etiku, přímost, pracovitost, vytrvalost, odhodlání či o pravdomluvnost, zodpovědnost a ochotu sloužit druhým. I ve své době musel vyčnívat a být pro mnoho lidí bláznem. O co víc by vyčníval takový člověk dnes, kdy kolem sebe vidíme tolik korupce, falešných manévrů, lenosti, změkčilosti, lži a neochoty nést plnou zodpovědnost nejen za sebe, ale i za druhé kolem nás. O službě druhým ani nemluvě, vládne nám sobectví a egoismus.

6. oddanost práci a „službě věřejnosti“

Svým způsobem můžeme říct, že Baťa našel své „vykoupení“ v práci, jejíž užitek až s fanatickým postojem směřoval k lidem. Není tolik známý fakt, že již coby osmnáctiletý mladík v podstatě zkrachoval, když se svým bratrem po roce podnikání zanechali spoustu nesplacených směnek. Baťa vnímal tuto situaci jako morální smrt, pokud by měl jít do konkurzu, proto byl ochoten platit vlastní krví, aby se z dluhů dostal. Jeho pracovní nasazení bylo enormní a brzo si ho práce podmanila natolik, že v ní našel opravdové zalíbení. Jeho vztah k práci charakterizují mj. i další hesla typu: Práce – mravní nutnost, Práce – milenka apod. Nicméně hluboký vhled a smysl jeho práci dával fakt, že ji plně soustředil k dobru a prospěšnosti lidem. Tím byl proslulý – jak úzkoprse a důsledně dbal na to, aby se prací sloužilo druhým.

7. osobní příklad, kázeň a sebedisciplína

Neexistovalo u Bati nic takového, jako zavřené dveře a vyčlenění se od lidí. Naopak, byl neustále s lidmi, cokoliv šlo, řešil hned a na konkrétním pracovním místě. Lidé ho viděli neustále mezi sebou, vědomě i podvědomě vstřebávali jeho postoje, přístupy, řešení situací. Viděli jeho kázeň a sebedisciplínu. Znali jeho myšlenky a vizi. Baťa hořel a zapaloval.

Nemusíte patřit mezi fanoušky Bati, abyste se jím nechali inspirovat nejen pro manažerskou praxi. Věci, které budoucnost teprve objevovala pod různými pojmy jako kaizen, 5S, firemní vzdělávání, motivace zaměstnanců, péče o zaměstnance, leadership apod. ve firmě Baťa již dávno fungovaly, byť nebyly pojmenovány stejně. V těchto dnech shodou okolnosti vychází nové vydání knihy „Úvahy a projevy“ od T. Bati, která velice výstižně vystihuje selský ševcovský management a poklady v něm ukryté.