Německá hospodářská politika po volbách

Výsledky německých voleb s ohledem na budoucí hospodářskou politiku v největší evropské ekonomice zřejmě neudělaly přílišnou radost zastáncům radikálních změn a revolučních přístupů především vůči evropským ekonomickým, měnovým a finančním tématům. Přestože Alternativa pro Německo, navrhující návrat k marce, byla označována - jako nový politický subjekt - za jednoho z vítězů voleb, volební zisk ji do Spolkového sněmu nepustil a neumožnil tuto zásadní navrhovanou změnu naplňovat. Současně pak oba dominantní vítězové představují z pohledu vztahu k evropské integraci jejího silného a ještě silnějšího zastánce. V případě CDU/CSU má podpora evropské integraci silně pragmatický základ, kdy na jedné straně je tolerována role Německa coby klíčového přispěvatele záchranných plánů, na straně druhé je silný důraz kladen na rozpočtovou odpovědnost a odpor je projevován k projektům, kdy nelze tuto odpovědnost adresně identifikovat (eurobondy; rychlá fiskální unifikace, ale i ne zcela vstřícný postoj k bankovní unii a případným transferům s ní spojeným). To SPD uplatňuje v tomto ohledu snad až přílišnou velkorysost, jdoucí navíc do oblastí, které podnikatelský sektor dvakrát nemiluje (návrhy na harmonizaci daňových pravidel a základů v rámci EU).

Společným jmenovatelem obou vítězů, významným i z pohledu České republiky, je přesvědčivá víra v proces evropské integrace a stejně silná touha a ambice být klíčovým aktérem a tvůrcem tohoto procesu. To však může být pro českého vývozce, investora či obchodního partnera jiného typu zpráva velmi dobrá a potěšující, neboť silným vzájemným vazbám by překážky měly spíše ubýt, než přibýt. Obě vůdčí německé politické strany jsou zastánci volného trhu v Evropě, tedy prostředí, které našim aktérům zcela vyhovuje.

V souvislosti se situací v povolebním Německu jsou občas zmiňovány i vnitřní strukturální problémy tamní ekonomiky, mezi nimiž jsou konkrétně formulovány silná závislost na vývozu, slabá tuzemská poptávka či neefektivní služby. Silná závislost na vývozu naopak představuje zásadní přednost německé ekonomiky. Není obvyklé, aby ekonomika této velikosti vyvážela přes 50 % svého HDP, navíc s kladnou obchodní bilancí. Tato fakta pouze ukazují, že tak velká ekonomika nemá důvod zůstat obrněnou ve svých národních hranicích. V aktivitách, které jsou pro ni výhodné, úspěšně využívá, na rozdíl od jiných velkých ekonomik, výhod zahraničních trhů. Slabost domácí poptávky je velmi relativní, přičemž pádnější označení by mohlo znít: obezřetnost, či zodpovědnost. Navíc díky rozvinutému střednímu stavu je domácí poptávka velmi přesvědčivě orientována na využití domácích (lokálních) zdrojů.

Tím není řečeno, že německá ekonomika nemá poruch. Nicméně oproti svému stavu před deseti a více lety, či v porovnání s tím, jak nyní strukturálně vyhlížejí ekonomiky jiných evropských států, se tato nachází v kondici přímo excelentní. Takové, jež umožní vládě postavit hospodářskou politiku založenou na možnosti tvořit a rozvíjet se, a nikoliv hasit požár či zajišťovat základní ekonomickou stabilitu.

Petr Zahradník,

hlavní ekonom Conseq Investment Management,a. s.

člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)