Mají se němečtí politici čeho bát? / BIG EXPERT - zahraniční trhy: týden od 23. 9. 2013

Německé volby jsou ostře sledovanou evropskou událostí. Na výsledek povolebních jednání čekají politici od Madridu po Athény. Bude to Německo, kdo bude dál udávat tempo klíčovým projektům jako bankovní unie. Krize eurozóny ale trochu přebíjí domácí německá témata. I když německá ekonomika je v posledních letech vydávána za šampióna, sama trpí také určitými strukturálními problémy. Přílišná závislost na exportech, slabá domácí poptávka a neefektivní sektor služeb.

Německo má netradičně vysoký podíl exportů na HDP (52 %). To je výrazně víc než jiné velké světové ekonomiky - 14 % HDP v USA, 27 % HDP ve Francii a 31 % v Číně. CO to znamená? Německá ekonomika je daleko více zranitelná vůči rozmarům globálního počasí. Výpadky v globální poptávce se samy o sobě více odráží v HDP a mají navíc daleko silnější přesah do spotřeby domácností. Na rozdíl od USA, kde slabší růst asijských ekonomik domácím spotřebitelům nijak výrazně neublíží, v Německu dokáže rychle omezit nákupy spotřebitelů, a to i při relativně nízké nezaměstnanosti. Proto také nelze příliš vsadit na rychlejší rozjezd domácí spotřeby.

Německý průmysl nabyl narostl na významu v posledních deseti letech (v roce 2002 byl jeho podíl na HDP poloviční). Produktivita práce šla v této době vzhůru podobně rychle jako ve Španělsku a dokonce pomaleji než ve Francii. Co Němce odlišovalo byl pomalý růst a na řadě míst pokles reálných mezd. Ten výrazně vylepšil jednotkové pracovní náklady, ale současně srazil koupěschopnost poptávky. Ta také naráží na nízký růst produktivity (i mezd) v sektoru služeb. Ten za posledních deset let zaznamenal jeden z nejhorších výsledků v eurozóně.

Liberalizace sektoru služeb a další strukturální reformy by mohly uvolnit ruce německé domácí poptávce. Pro žádnou z velkých stran nejsou ale v tuto chvíli prioritou. V nejbližší době tedy nelze čekat, že by se německý exportně orientovaný model výrazně změnil.

Jan Bureš, ERA Poštovní spořitelna

Názory expertů na budoucí vývoj na vybraných zahraničních trzích sledovaný prostřednictvím indexů a porovnání s českým kapitálovým trhem (PX) v horizontu jednoho měsíce a půl roku, v týdnu od 23. 9. 2013.

• Lukáš Kubelka - CYRRUS
• Radek Pavlíček, Hana Hradilová, Milan Nedbálek - FINANCE Zlín
• Patrik Hudec - Generali PPF Asset Management, obhospodařovatel fondů ČP INVEST investiční společnosti
• Miroslav Vybíral - GRANT CAPITAL
• Jaroslav Brychta - X-Trade Brokers

Tabulky obsahují souhrn odhadů expertů v seznamu. Sloupec "Aktuální hodnota" uvádí hodnotu sledovaných indexů (páteční uzavírací hodnota), ze které při svých odhadech experti vycházeli. S touto hodnotou budou odhady expertů po uplynutí období jednoho či šesti měsíců porovnávány pro vyhodnocení úspěšnosti. "Medián" je číslo, které leží uprostřed podle velikosti uspořádaného souboru odhadů a "Interval odhadů" uvádí minimální a maximální odhad souboru. Sloupce "Růst/Pokles" udávají počet expertů předpokládajících, že index v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste nebo poklesne.
Pozn.: Odhady mají formu nezávazných názorů s ohledem na předpokládaný vývoj v příštím jednom měsíci a půl roce. Skutečnost se však může velmi podstatně lišit od odhadu expertů. Experti ani Kurzy.cz nepřebírají žádnou zodpovědnost za tyto odlišnosti.