Ciencala (MPO): Bakala by měl říci, zda to tady zabalí, či ne

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala říká, že existuje řada možností, jak situaci na severu Moravy řešit. Ztrátový Důl Paskov by se například mohl zakonzervovat do doby, než by se v něm těžba opět vyplatila.

Je definitivní, že vaše vláda nedá žádné peníze do Dolu Paskov?

Tak bych to neřekl. Rozhodně nebudeme zachraňovat Zdeňka Bakalu, ale na dolech pracují živí lidé — naši občané. Budeme jednat s vlastníky NWR o možném posunu ukončení těžby, který by financovali z vlastních zdrojů. Státní prostředky budou směrovány do aktivní podpory tvorby pracovních míst a dalších opatření zlepšujících situaci na Ostravsku. A leží tam černé uhlí — náš státní poklad. Důležitost Dolu Paskov není jen ve zhruba 23 milionech tun černého uhlí, které tam stále leží, ale hlavně v tom, že slouží jako brána do dalších černouhelných polí, jako je Brušperk, Příbor či Frenštát. Navíc zastavit důl, to je jako zastavit letadlovou loď.

Takže zvažujete nějakou variantu, jak mu pomoci?

To musí udělat NWR, na tahu je teď Bakala.

Je pozván na schůzku tento týden na Hradě s Milošem Zemanem a zástupci dalších moravskoslezských firem. Dorazí?

Šla mu pozvánka, uvidíme, zda přijde. Udělat by to měl. Nechceme ho stresovat před zástupci Mittalu či Evrazu, ale chceme se dozvědět, co chce dělat. A podle toho potom může stát přijmout další opatření.

Co byste od něj chtěli slyšet?

Prostě co bude dál, zda to tady zabalí, či ne. Nedávno se vyjádřil, že je pro něj NWR méně než deset procent majetku.

K Dolu Paskov NWR minulý týden jasně řeklo, že ho chce zavřít a že od státu nic nežádá.

To je sice pěkné, ale neřeší to podstatu, co bude stát se třemi tisíci nezaměstnanými dělat.

Pokud by vás NWR požádalo o pomoc, budete o tom uvažovat?

Bakala vydělal v dolech těžké miliardy, říká se, že kolem padesáti. Kam je alokoval dále, samozřejmě nevím. Byty mu stále vynášejí údajně kolem miliardy ročně. Má v Česku hodnotná aktiva včetně například dopravy AWT. Takže pokud bude chtít, může zkombinovat nějaké cesty, jak pomoci regionu. Ale opakuji, že čekáme, jak se vyjádří. Zatím můžeme jen připravovat scénáře. A musíme je zvažovat z dlouhodobého strategického hlediska, z perspektivy dvaceti třiceti let. Řeší se surovinová strategie. A může dojít také například ke konzervování a udržování Dolu Paskov, místo aby se zalil vodou nebo zasypal hlušinou. Samozřejmě pokud by to předpisy EU umožňovaly.

Je technicky možné konzervovat důl tak dlouho?

Je to sice technicky složitá věc, která ale ve světě není neobvyklá, máme odborníky, kteří to umějí vyřešit. Můžeme k tomu přistoupit s tím, že důl třeba za dvacet let budeme potřebovat, protože ceny uhlí budou podstatně výš.

Takže nelze vyloučit, že by se stát podílel například na nákladech zakonzervování a udržování dolu?

Nevylučuji nic. Ale musel by to být už státní majetek. I to je ale možné vyřešit. Třeba by to stát koupil za korunu, aby mohla být v budoucnu těžba opět nastartována. Jde o stovky milionů tun uhlí v nejbližším okolí Paskova. Opět upozorňuji, je to jedna z uvažovaných variant, definitivní rozhodnutí ještě nepadlo.

Zakonzervování dolu však neřeší problém, co s nezaměstnanými horníky.

Ale mohly by tam být desítky, možná stovky pracovních míst. Musí se ale z dlouhodobé strategie zvážit, zda se to vyplatí. Je to jeden scénář a druhý spočívá v tom, že prostě chlapům ze šachty řekneme, že už se nadřeli dost a že se jim zaplatí ušlá mzda až do důchodu. Třeba i s inflací. Takže adresná státní pomoc jen pro zaměstnance. Je to další krajní případ. Výkopem bude jednání u prezidenta.

Vy máte nějakou preferovanou variantu řešení situace OKD?

Pokud vlastník řekne: mám páteř, vydělal jsem tady nějaké peníze a určitý obnos zde zpátky investuji.

Těžko však můžeme někoho nutit, aby měl dobrovolně 1,5 miliardy korun ročně ztrátu z provozu dolu.

To ne, ale investice ze strany akcionářů by se mohla rozložit do udržování konzervace dolu a do nových pracovních příležitostí. Akcionář je světoběžník, tak ať přivede do regionu nějakou jinou výrobu nebo investora. Nebo může zaplatit náklady na vytvoření nové průmyslové zóny po vzoru Nošovic (má tam výrobu Hyundai, pozn. red.) nebo dát pozemky vhodné k jejímu umístění nebo třeba převést byty za korunu na stát, jenž by pak snížil nájemné. Pak řeknu výborně a stát se také může o část postarat, zejména o rekvalifikace. Modelů je velké množství, ale je třeba mít nejprve vůli a jednat.

O čem budete jednat s Mittalem či Evrazem?

Chceme slyšet, zda tady Mittal zůstane, byť by měl levnější výrobu v Polsku. A možná si bude formulovat nějaké podmínky. Zatím potvrdil setrvání jen v krátkodobém horizontu řekněme šesti let.

Ve vládních návrzích navrhujete snížení příspěvku na OZE pro největší odběratele. Jak moc je to reálné?

Čekáme, jak to dopadne v Německu, které teď kvůli této podpoře šetří Evropská komise. Zatím bych to netlačil, abychom nerozpoutali bouři ve sklenici vody.

Vy byste byl pro, aby se diferencovalo?

Ano. Je možné se na to dívat i podle toho, jak velký má firma přínos do státního rozpočtu a pro společnost. Nejlepší by samozřejmě bylo, aby se OZE snížilo pro všechny, ale na to nejsou v rozpočtu peníze. Ale chápu, že je to citlivé morálně, politicky i společensky.

Jednali jste s ČEZ před jeho oznámením o rekordním poklesu cen silové elektřiny?

Ano, dvakrát, stát je majoritní akcionář. I jeho vedení si uvědomuje složitost situace.

Dalším navrhovaným opatřením na podporu Moravskoslezského kraje je dočasné netlačení na další investice do ekologie. Lze to udělat rychle?

Opatření je na stole, ale všichni se trochu obávají reakce Evropské komise, která nedávno schválila ekologické investice s devadesátiprocentní dotací na odprášení v kraji. Je to otázka další taktiky.

Zdroj: MPO ČR