Přichází evropský hospodářský zázrak nebo celoevropská předvolební kampaň?

Přichází evropský hospodářský zázrak nebo geniální předvolební kampaň?

Evropská makrodata se, až neuvěřitelně, stabilizovala. Zejména Německo je doslova zázračným příkladem toho, jak moc se dá udělat za pár měsíců. Německý ZEW index se dostal na hladinu 42 bodů po tom, co hned několikrát překonal výraznými skoky očekávání trhu. Podobně se daří také ostatním zemím, dokonce se nějaká lepší čísla, v podobě růstu HDP, ozvala i z ČR. Dočkali jsme se i toho, že rostl HDP. Meziročně o 0,9 %, oproti -1,6 % v předchozím období v Německu a o 0,7 %, oproti předchozím -1,1 % v ČR.

Nabízí se nutně otázka, kde se tolik optimismu vzalo. Protože už nikdo nechce věřit pohádkám o tom, že Němci vyváží do zemí skupiny BRICS, přišly trhy s teorií o tom, že německý HDP zachránila domácí spotřeba. Poslední data z července však ukazují, že to není tak jisté – meziročně maloobchodní tržby poklesly o 2,8 %, což na velký comeback německého spotřebitele zrovna nevypadá, zejména pokud jeho růst osciluje dlouhodobě kolem 0.

Jediné, co se v Evropě změnilo za posledních pár měsíců, je nálada. Angela Merkelová, které, zcela evidentně, udělali čáru přes rozpočet Kypřané se svojí bankovní krizí, se konečně dostala do předvolebního sedla a pustila se do své předvolební kampaně. Řekové najednou dostanou peněz, kolik bude zapotřebí (ekonomicky zdatnější německé voliče uklidnil šéf německých financí Schäuble, který se nechal slyšet, že dluh se Řekům odpouštět nebude). Vyšetřování španělského ministerského předsedy Rajoye, kterému se nějakým nedopatřením dostalo na zatajené účty v přepočtu kolem půl miliardy CZK, jejichž stopy vedou k španělským stavebníkům, také nejsou naráz problémem.

Jediný, kdo udělal německé kancléřce čáru přes rozpočet, byl, již zmíněný, Kypr, který naboural to dlouhodobé budování klidu; stihl však bouchnout včas, aby se stihl vyřešit.

Těžko Merkelové závidět. Svoji kampaň musí vést hned na několika frontách, a přestože není zatím nijak ohrožována, její preference se pohybují stabilně, kolem 40 %, potenciál na výbuch problémů před volbami je značný, jak v Itálii, tak i v Řecku nebo Španělsku.

Co se bude dít před volbami, není na základě toho, co známe, příliš velkou otázkou. Co se bude dít po nich, je však obestřeno tajemstvím. Je velmi nepravděpodobné, že bychom se dočkali podobně smířlivého tónu směrem k Řecku a Španělsku dlouhodobě. Jejich problémy budou muset být řešeny a je velmi pravděpodobné, že budou řešeny o to tvrději, že Merkelová bude cítit, že má několik let čas, než bude muset znovu bojovat o znovuzvolení.

Řeky čeká, podle mého názoru, velmi ostrý podzim a zima, kdy budou muset jak oni, tak Němci, pohlédnout pravdě do očí. Řekové v tom ohledu, že zřejmě nebudou moci zůstat součástí Eurozony, ale mnohem bolestivější bude tento pohled Němců, kteří, přes všechna prohlášení, budou muset uznat, že Řecko, které neuhlídala Unie (která byla složená ze států, které se chovaly velmi podobně, jako Řecko, včetně Německa), své dluhy jednoduše nesplatí a dluhy mu budou muset být odpuštěny. A vzhledem k tomu, že díky akcím, jako PSI, jsou jediné relevantní řecké dluhy v ECB, nezbude, než škrtnout tyto a ztráty z nich utopit v ECB a národních zárukách, které drží jednotlivé země Eurozony.