Na koruně tento týden dozníval efekt verbálních intervencí

Kurz koruny atakoval ve druhé polovině týdne úroveň 26,10 CZK/EUR , když na počátku týdne opanoval hladinu 26,00. Vzhledem ke zkrácenému pracovnímu týdnu v ČR kvůli pátečnímu svátku a čtvrtečnímu Dni nezávislosti v USA byla obchodní aktivita na trhu v průběhu celého týdne relativně nízká. Mezi investory bylo cítit doznívání verbálních intervencí vůči české měně, kterých jsme se dočkali ke konci předchozího týdne po zasedání bankovní rady ČNB k měnové politice.
 
Zveřejněné ekonomické indikátory rozhodně nezklamaly. Červnový PMI index průmyslové aktivity výrazně překonal tržní očekávání ve výši 50,2 bodu, když se vyšplhal na 51,0 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od března 2012. Květnový výsledek činil 50,1 bodu. Průměr za celé druhé čtvrtletí dosahuje 50,2 bodu. Dna ve výši 47,1 bodu bylo dosaženo v závěrečném čtvrtletí loňského roku. Příslibem pro další měsíce je fakt, že v červnu rostla nejenom výroba, ale i nové zakázky a zaměstnanost. Další pozitivní zprávu přinesl výsledek hospodaření státního rozpočtu ke konci června. Vykázaný schodek ve výši 31,5 mld. CZK je nejnižší od roku 2008, v meziročním vyjádření se hospodaření zlepšilo o více než 40 mld. CZK. Za meziročně vyššími příjmy o 9 % stály zejména vyšší výběry z DPH (o 13,1 %) a vyšší objem peněžních prostředků z EU (74,9 mld. CZK oproti loňským 32,9 mld. CZK za stejné období roku). Příznivá zpráva pak přišla i z maloobchodu. Květnový výsledek maloobchodních tržeb překonal i ta nejoptimističtější očekávání. Oproti dubnu utržili maloobchodníci v reálném vyjádření o 1,7 % m/m více, v meziročním vyjádření byl po očištění o efekt pracovních dnů vykázán vzestup o 1,2 % y/y. Tržby v motoristickém segmentu byly vyšší o 3,8 % y/y (očištěné i neočištěné), v samotném maloobchodě bez prodejů a oprav motorových vozidel se tržby zvýšily o 0,2 % y/y. Meziroční růst byl zaznamenán již dva měsíce po sobě a může tak být příslibem pro vývoj ve druhé polovině roku. Zdá se, že spotřebitelé si začínají připouštět, že to nejhorší má již česká ekonomika za sebou. To naznačuje zvyšující se spotřebitelská důvěra, již od konce loňského roku poměrně rychle klesá inflace, v posledních měsících se díky sezónním faktorům snižuje i míra nezaměstnanosti.
 
Solidní data z reálné ekonomiky by měl přinést i nadcházející týden. Hned v pondělí se dočkáme průmyslové výroby a zahraničního obchodu za květen. Od počátku roku do dubna český průmysl v podstatě stagnoval, za květen předpokládáme růst o 0,7 % m/m. Zlepšení zaznamenaly jak předstihové indikátory ( PMI , průzkum Evropské komise či podnikatelská důvěra ČSÚ), tak i vyšší výroba osobních automobilů. V meziročním vyjádření však zaznamená český průmysl opět pokles (náš odhad ukazuje na -3,4 % y/y, tržní konsensus se nachází na -2,0 %). Květnové vývozy by měly podle našeho odhadu zaznamenal meziroční růst o 1,6 %  y/y, naopak dovozy by měly být o 1,4 % y/y nižší. Přebytek zahraničního obchodu by se tak měl meziročně zvýšit o 7,5 mld. CZK na 29,5 mld. CZK. Trh v průměru čeká mírně nižší aktivum na 27,6 mld. CZK.
 
Inflace půjde dále dolů. Zatímco průměrná loňská inflace dosáhla vysokých 3,3 %, od listopadu znatelně klesá na aktuálních květnových 1,3 % y/y, samozřejmě s pozitivním dopadem do reálných příjmů domácností a důvěry spotřebitelů. Za červen předpokládáme meziměsíční stagnaci spotřebitelských cen, což bude znamenat další zpomalení meziroční dynamiky na 1,2 % y/y. Trh čeká stagnaci na květnových 1,3 % y/y. Podstatné je, že prognóza ČNB pro červen ukazuje na 1,4 % y/y. Navíc očekáváme , že korigovaná inflace se bude nacházet hluboko v červených číslech ( 0,7 % y/y).
 
Česká koruna tak bude v zajetí dvou protichůdných faktorů. Na straně jedné lepší data z reálné ekonomiky, na straně druhé nízká a klesající inflace. Vzhledem k tomu, že se kurz nachází v blízkosti horní hrany pásma, ve kterém se pohybuje již tři měsíce, vnímáme větší pravděpodobnost pro korekci zpět pod 26,00 CZK/EUR. Impuls k oslabení lze čekat pouze v případě výraznějšího poklesu inflace, neboť to by s velkou pravděpodobností vyvolalo další vlnu verbálních intervencí ze strany centrální banky.

Autor: Jan Vejmělek