Turecké jaro - léto

Turecko, jeden z premiantů mezi rozvíjejícími se trhy - emerging markets, zažívá zajímavé politické nepokoje. Nenápadná ekologická demonstrace proti plánům na postavení nákupního centra v Gezi Parku, v samotném středu Instanbulu na náměstí Taksim Meydani, se proměnila ve větší protest poté, co policie použila pepřový plyn a vodní děla. Další nespokojence do řad protestujících prý nahání i přístup premiéra Erdogana k demonstracím. Ten o demonstrantech mluvil jako o „několika extrémistech" a „marginálních skupinách". Podobné protesty se rozlily do více než 40 tureckých měst a stále více lidí požaduje více svobody a respektování lidských práv.

Mainstreamová média o aktuálním vývoji v ulicích a rostoucím napětí mlčela, a tak přišla o důvěru diváků. Jako hlavní zdroj zpráv se v prvních dnech nepokojů používají sociální sítě a mezi nimi nejvíce Twitter.

Složení demonstrantů je demograficky neobvyklé a mělo by být podrobeno hlubší analýze. Účastníci jsou rozmanitého původu a nepatří k určité politické skupině či straně. Navíc představují zásadní část mládeže i spotřebitelské veřejnosti. Proto vyhodnocuje podstatu protestů nejen vládnoucí strana ale i opozice. Tímto se ale také nepokoje liší od Arabského jara. Demokracie v Turecku zažívá netradiční období, které se asi stane milníkem v dějinách země.

Abychom porozuměli vlivu protestů na tureckou ekonomiku, musíme detailněji prozkoumat vývoj, který demonstracím předcházel. Istanbulská burza cenných papírů zažila dech beroucí rally poté, co největší ratingové agentury zvýšily Turecku investiční rating. Osekání úrokových měr tureckou centrální bankou pak navíc vytvořilo atmosféru pro růst akcií a pokles turecké liry. V posledním týdnu před začátkem demonstrací zvažovali tradeři možnost korekce trhu a zpochybňovali schopnost turecké centrální banky hrát významnější roli na peněžním trhu. Na mezinárodní scéně zase dolar posiloval a vytvořil tlak na úrokové míry rozvíjejících se ekonomik a jejich měn. Stalo se tak i díky rostoucím výnosům desetiletých státních obligací, zejména těch amerických.

Demonstrace začaly v pátek a původně se jim nepřikládal větší význam. Rostoucí násilí však způsobilo, že události nejprve zapříčinily oslabení turecké liry, po níž následoval i akciový trh, jenž se propadl o více než deset procent. Měnový pár amerického dolaru a turecké liry uzavřel kolem hodnoty 18 700 a pondělí zahájil testováním úrovně 19 000, čímž se propad akcií stal nevyhnutelným. Trh se nejvíce obává dopadů na příjmy turistického průmyslu, jelikož protesty časově kolidují s hlavní sezónou. V blízké budoucnosti se trh soustředí na specifické vývoje sektorů a akcií. Přístup vlády v oblasti komunikace s veřejností bude naprosto zásadní. Koncem prvního týdne protestů uvolnil atmosféru umírněný přístup prezidenta republiky Abdullaha Güla i vicepremiéra Bülenta Arinçe. Všichni ale budou bedlivě sledovat návrat premiéra Erdo?ana z předem naplánované návštěvy zemí severní Afriky. Mainstreamová média začala konečně informovat o protestech a demonstracích, které se stále více mění spíše na festival.

To, jak se trhy zotaví z propadů, závisí na tom, jaké kroky budou následovat v reakci na požadavky demonstrantů. Zatím se ale zdá, že tlak na tureckou liru v měnových párech s dolarem a dalšími měnami ostatních rozvíjejících se zemí má potenciál stále pokračovat. Co se týče akcií, bude slabý výkon akcií zřejmě dočasný, ale globální tlak výnosů dluhopisů bude působit i nadále. V případě silnějšího znehodnocení turecké liry bude míč na hřišti turecké centrální banky.

Burak Demirpehlivan
Saxo Capital Markets Istanbul