Sklátí čínské mrakodrapy globální ekonomiku?

Čína aspiruje na místo hlavního civilizačního centra. Tuto pozici zatím zaujímají Spojené státy a daří se jim to na tolik suverénně, že i když je Čína nahradí, bude to jen zčásti. Může se stát světovou ekonomickou jedničkou a stejně uspět v oblasti vědy a výzkumu. Ale stejně jako Japonsko, ani Čína nebude udávat tón pokud jde o kulturu (a čínština se proto nestane světovým jazykem). Zde je pozice Spojených států především díky tavícímu kotlíku různých ras a národností, jejichž kultury se v Americe střetávají a dávají vzniknout novým směrům, sotva otřesitelná.

Již dlouho se spekuluje o možném prasknutí „čínské bubliny“. Otázkou je, zda něco jak čínská bublina vůbec existuje. Pokud ano, nejpravděpodobnější je přehřátí cen čínských realit. Prudký pokles cen nemovitostí spustí klasickou řetězovou reakci, jejímž dalším článkem je zhoršení úvěrového portfolia čínských bank (i tak se již mluví o nezdravé rychlosti růstu úvěrů), omezení přístupu k půjčkám, pokles investic, pád cen akcií a vzestup nezaměstnanosti. Čínští politikové nejsou slepí a nebezpečí bubliny jsou si dobře vědomi. Budoucnost ukáže, zda jejich snaha o přísnější regulaci nemovitostního a bankovního sektoru riziko kolapsu snižují, či jej pouze oddalují.

Jak moc bude svět bolet čínský kolaps? Čtěte na iPOINT