Německo versus Francie. Proč ceny neodrážejí fundamenty?
Největší ekonomiky 17 - členné společné měnové unie zveřejnily svoje hospodářské výsledky za první tři měsíce letošního roku. Zatímco Německo uteklo recesi jako hrobař z lopaty, Francie už konjuktuře neunikla.
Spolková republika po revidovaném poklesu HDP (-0,7 procenta), jehož
dosáhla v posledním čtvrtletí 2012, si za první tři měsíce letošního
roku polepšila jenom o 0,1 procenta (pokles o 0,2 procenta meziročně).
Kdyby byla hodnota německého HDP negativní (k čemuž od 0,1 % mnoho
nechybělo), ocitla by se i největší ekonomika eurozóny v recesi.
Ekonomiku Německa zranila hlavně dlouhá zima, jež ochromila primárně
stavební sektor.
Francii, druhou největší ekonomiku eurozóny,
postihl ale horší osud než Německo. Po poklesu HDP v posledním čtvrtletí
2012 (-0,2 procenta), se její ekonomika za první kvartál letošního roku
opět zmenšila o 0,2 procenta. Meziročně si pak pohoršila až o 0,4
procenta. Francie upadla do třetí recese za poslední 4 roky.
Důvodem je vysoká nezaměstnanost (10,6 procenta na konci roku 2012),
vadnoucí podnikatelské prostředí a pokles důvěry národa jak v domácí
ekonomiku, tak i v Evropskou unii. Až 91 procent Francouzů vidí
budoucnost hospodářství své země negativně a 77 procent si myslí, že po
vstupu do Evropské unie se jejich životní úroveň zhoršila, což je horší
stav než v Itálii nebo ve Španělsku. Eurozóna jako celek v prvním
čtvrtletí 2013 zpomalila pokles HDP, když po kontrakci ve výši 0,6
procenta z konce loňského roku dosáhla mezikvartálního poklesu „jenom“
ve výši 0,2 procenta.
Jelikož Německo nemá závažné strukturální
problémy jako Francie, očekává se, že po zbytek roku 2013 bude
dosahovat už jenom lepších čísel než za první čtvrtletí 2013. Po
dnešních makroekonomických datech je zřejmé, že Spolková republika se
čím dál více vzdaluje od Francie, což pravděpodobně ještě více podpoří
rozdílnost názorů těchto zemí na řešení aktuální situace v Evropě, když
Berlín apeluje na dodržování rozpočtových deficitů a Paříž naopak
preferuje aplikaci prorůstových opatření na úkor škrtů.
Popularita francouzského prezidenta Francoise Hollanda od jeho zvolení
pravidelně klesá a v současnosti se dostala na nové minimum. Není se
čemu divit, protože Francie má 3,2 milionu lidí bez práce a silný
ekonomický růst zůstává v nedohlednu. Deficit státního rozpočtu se v
letošním roce dostane na úroveň 3,9 procenta v poměru s HDP a v roce
2014 by měl vystoupat až na 4,2 procenta, čímž dlouhodobě zůstává nad
cílovými třemi procenty. Socialisté v čele s prezidentem Hollandem zatím
nezvládají strukturální reformy trhu práce a gratulovat si mohou pouze k
úspěšnému zvýšení daní. Pod tlak se pravděpodobně dostane i ministr
financí Moscovici a jeho kabinet, který by na základě ekonomických
neúspěchů státu mohl projít personálními změnami.
Jeroen
Dijsselbloem předseda Euroskupiny vyzval Francii, aby urychlila
implementaci svých reforem a dokázala tak naplnit výjimku dvouletého
prodloužení ke splnění deficitního cíle podle kritérií Evropské unie.
„Francie se musí začít více snažit, dali jsme jí dva roky navíc a
očekáváme tedy přijetí patřičných kroků ke splnění cíle. Součástí dohody
o výjimce bylo, že Francouzi uspíší své snahy o zavedení ekonomických
reforem a já pevně věřím, že svůj závazek splní,“ těmito slovy
komentoval francouzskou úlevu Dijsselbloem na setkání skupiny G7. K jeho
slovům se přidal i prezident Evropské Komise Jose Manuel Barroso, který
rovněž řekl, že Paříž potřebuje důvěryhodný program strukturálních
reforem.
Na začátku tohoto měsíce snížila Evropská centrální
banka úrokové sazby o 25 bazických bodů na 0,5 procenta a tím rozšířila
pomoc zemím eurozóny ve snaze vysvobození z recese. Dijsselbloem však
varuje, že expanzivní monetární politika nemůže pokračovat donekonečna a
přednost by se měla dát snahám domácích vlád. Nový šéf Euroskupiny má
celkem jasný názor na rozvolněnou monetární politiku. Ve svém vyjádření
na setkání skupiny G7 uvedl, že sice současná monetární politika snižuje
tlak investorů a pomáhá ekonomickému růstu, ale v žádném případě nemůže
dostat eurozónu z krize. Evropa by se teď měla soustředit hlavně na
dobudování bankovní unie a vyřešení problému některých zadlužených bank.
Problém bankovního sektoru je v současnosti žhavým tématem, hlavně díky
nedávným událostem na Kypru, kde se na výkupném museli podílet
depozitáři.
Trhy na zhoršující se ekonomickou situaci ve
Francii zatím nereagují. Výnosy 10letých státních dluhopisů klesly ve
srovnání s loňským rokem, kdy byly na úrovni 3,1 procenta na současných
1,94 procenta, což je přibližně stejná úroveň, jakou momentálně dosahují
americké státní dluhopisy, jež nakupuje a jejich poptávku podporuje
americká centrální banka (Fed). Naopak hospodářská situace ve Francii se
ve srovnání s loňským rokem spíše zhoršila, nežli zlepšila. Vzrostla
nezaměstnanost (průměrná nezaměstnanost v roce 2012 byla 10,25% , data
za rok 2013 ještě nejsou k dispozici, víme jenom, že zaměstnanost v
prvním kvartálu 2013 klesla o 0,13 %, což indikuje růst nezaměstnanost),
vzrostlo zadlužení státu (podíl dluhu k HDP byl v roce 2012 85,8%, v
roce 2013 se předpokládá, že dosáhne 90,2 %), a naopak HDP klesá
(stagnace v roce 2012 versus 0,2% pokles v roce 2013). Důvodem toho, že
ceny francouzských instrumentů zatím nereagují na špatnou ekonomickou
situaci, je konání Evropské centrální banky (ECB). Ta svými kroky vlila
investorům takovou důvěru ve společnou měnovou unii, že některé ceny
aktiv nyní přesně neodrážejí fundamenty.
Obr.: Srovnání výnosů 10letých státních francouzských (oranžová; osa x vlevo) a amerických (bílá; osa x vpravo) dluhopisů.
Z obrázku je vidět nejdůležitější zásahy ECB, v jejichž důsledku výnosy francouzských dluhopisů výrazně klesly. Zajímavý je hlavně kontinuální pokles výnosů od roku začátku roku 2012, přičemž fundamenty země se zhoršují. Navíc Francie má teď před sebou důležité strukturální reformy. Kromě toho klesá její konkurenceschopnost, veřejný sektor je nezbytné zmenšit a riziko bankovního sektoru je potřeba snížit. Slabý hospodářský stav země neodrážejí ani tzv. CDS (Credit Default Swap), což jsou instrumenty pojištění proti nesplacení dluhopisů.
Za zmínku stojí kromě komparace francouzských a americkými dluhopisů rovněž jeví porovnání německých a francouzských dluhopisů.
Obr.:
Srovnání vývoje výnosů státních 10letých dluhopisů Německa (bílá; osa x
vpravo) a Francie (oranžová, osa x vlevo). V dolní části je zobrazen
vývoj rozdílu (spread) výnosů z dluhopisů.
Rozdíl ve výnosech dluhopisů Německa a Francie se začal zmenšovat
(výnosy dluhopisů obou zemí se začaly vzájemně přibližovat) poté, co ECB
začala zasahovat do dění na trzích. Podíváme-li se na vývoj ekonomik
Německa a Francie od roku 2011, tak jejich fundamenty se spíše vzdalují,
nežli přibližují, což ale na druhé straně dluhopisový trh neodráží.
Tab.:
Srovnání vývoje základních makroekonomických ukazatelů Německa a
Francie od roku 2011, kdy ECB začala zasahovat svoji politikou do vývoje
na finančních trzích. (21. 12. 2011 bylo první kolo LTRO1)
Zajímavou obchodní příležitostí do budoucna by se mohla jevit investice
v podobě prodeje právě francouzských dluhopisů a nákupu německých
dluhopisů. Právě cena těch prvních v pořadí by mohla klesnout (výnos
vzrůst) a cena druhých v pořadí naopak vzrůst (výnos klesnout).
Michala Moravcová
Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze obor Finance. Působila ve společnosti WOOD & Company v Praze, kde pracovala jako trader na akciových trzích. Specializovala se zejména na trhy střední a východní Evropy. Momentálně pracuje jako analytička finančních trhů ve společnosti Bossa. Součástí její práce je analýza domácí i zahraniční makroekonomické situace a její vliv na finanční trhy, zejména na forex. Věnuje se ekonomickému vzdělávaní veřejnosti a publikaci ekonomických článků.
Společnost BOSSA je stabilním obchodníkem s cennými papíry, který se v evropském hospodářském prostoru pohybuje již 17 let. Za dobu své existence se dočkala mnohých ocenění. Např. časopisem Forbes byla několikrát označena za brokera roku a to zejména na svém domácím - polském trhu. Od roku 2012 vstupuje také na trh český, kde může své klienty oslovit obchodní platformou Metatrader 4 pro PC i mobilní zařízení, kamennou pobočkou v centru Prahy, technickou podporou i zpravodajstvím v českém jazyce, stejně tak strukturovaným systémem bezplatného vzdělávání, které zajišťuje tým zkušených odborníků i mnohaletých traderů.
Poslední zprávy z rubriky Okénko investora:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz