Slabší makrodata z Evropy by mohla tento týden limitovat růstový potenciál koruny

Devizové trhy zaznamenaly během týdne zvýšenou volatilitu, ale ne do takové míry jako cena zlata, která vykázala největší jednodenní pokles za posledních 30 let. Ceny zlata zaznamenaly na mezinárodních trzích oslabení na základě očekávání, že Kypr prodá část svých zlatých rezerv, aby mohl požádat o poskytnutí finanční pomoci.

To v řadách investorů vyvolalo obavy, že Španělsko a Itálie by mohly následovat, což vedlo k prudkému propadu cen žlutého kovu. Tento vývoj měl za následek výprodej komoditních měn v podobě australského dolaru a jihoafrického randu. K nepříznivému sentimentu investorů rovněž přispěla pondělní makrodata z Číny, která ukázala na zpomalení čínské ekonomiky na 7,7% oproti původním odhadům na úrovni 8%. Ke zvýšení averze vůči riziku kromě jiného došlo po bombových útocích během maratonu v Bostonu, které si vyžádaly tři lidské životy. Tento teroristický čin je i nadále velmi intenzivně vyšetřován příslušnými složkami FBI. Ke zvýšené aktivitě na devizových trzích také přispěly výkyvy na akciových trzích. Slabý výhled výnosů Bank of America odstartoval výprodej akcií, což se odrazilo ve zvýšeném zájmu investorů o bezpečné měny v podobě amerického dolaru, který tak zvrátil negativní trend z předchozího týdne. MMF snížil výhled růstu globální ekonomiky z 3,5% na 3,3%, zároveň však zmínil, že hlavní rizika dalšího vývoje hospodářství do určité míry poklesla. Euro ve druhé polovině týdne zaregistrovalo ztráty poté, co šéf německé Bundesbanky a člen ECB Weidmann prohlásil, že vyřešení stávající dluhové krize eurozóny by mohlo trvat celou dekádu a centrální banka by měla být připravena dále snížit úrokové sazby, pokud by si to ekonomická situace vyžadovala. Obchodníci také očekávali výsledek zasedání G20, MMF a Světové banky, které se konalo o víkendu. Investoři předpokládali obdobné komuniké jako již zaznělo v minulosti, kdy státy varovaly proti konkurenční devalvaci měn a excesivní volatilitě na měnových trzích. Největším poraženým týdne se stala švédská koruna, která oslabila vůči euru na 2-měsíční minimum poté, co Riksbank snížila svůj dlouhodobý výhled měnové politiky.

Koruna byla během týdne ve vztahu k euru vzhledem k absenci větší inspirace z domácího trhu a rizikových událostí uvězněna ve velmi úzkém kurzovém rozpětí. Pozitivním faktorem tak bylo pouze to, že česká měna nezaznamenala výraznější ztráty, když se v polovině týdne na hlavních trzích zvýšila averze investorů vůči riziku. Mírně negativní reakce byla zaznamenána spolu se zveřejněním německého indexu investorského sentimentu ZEW, který vyšel po lepším údaji bilance běžného účtu a slabších inflačních datech. Bilance běžného účtu zaznamenala překvapivý růst na 27,7 mld. korun a kompenzovala tak nižší index cen průmyslových výrobců.

Tento týden nebudou z české ekonomiky zveřejněny žádné nové ukazatele, a proto bude další vývoj koruny do značné míry závislý na dění na hlavních trzích a na celkovém sentimentu investorů. Slabší makrodata z Evropy by mohla limitovat růstový potenciál koruny.

David Klatovský, analytik Western Union Business Solutions Česká Republika