M. Mobius: Egyptská „Arabská zima“

Jsou to již téměř dva roky, co se severní Afrikou a Středním východem prohnalo „Arabské jaro“ a s ním také velké naděje ve změnu. Změny se však často neudají tak rychle, jak by si lidé přáli, velmi často se totiž jedná o komplikovaný proces. To platí i pro Egypt dnešních dnů. Zemi, která se stále potýká s problémem utváření své budoucnosti. Vypuzení Hosniho Mubaraka v roce 2011 zemi okamžitě netransformovalo v demokracii a Egypt tak stále hledá směr, kterým se vydá. Co se této země a jeho potenciálu týče, jsem stále optimistou a i nadále zde vyhledávám investiční příležitosti.

Na mé poslední výpravě po Egyptě ze začátku listopadu jsem přijel do Káhiry jen pár dnů poté, co prezident Mohamed Morsi oznámil, že na sebe při sepisování nové ústavy převzal diktátorskou moc. Byl zrovna víkend a můj tým a já jsme byli představeni mladému obchodníkovy s uměním. Mladé ženě, která žila se svou matkou v domě bez výtahu na jedné z rušných ulic Káhiry. Šli jsme se podívat na její soukromou kolekci. Tato mladá žena a její matka byly členky sofistikované západně orientované třídy, za bohaté je však považovat nešlo, tedy s výjimkou toho krásného umění, které jim vyselo na zdech. Tato mladá žena se nám svěřila, že měla v plánu jít na náměstí Tahrir, nebo také „Náměstí svobody“, kde se před téměř dvěma lety uskutečnily jak „Den revolty“, tak následné malé demonstrace. Zeptal jsem se jí na její důvody. Řekla mi, že tento čin považovala za způsob, jak ukázat podporu lidem protestujícím proti novému vládnímu omezování svobody a podkopávání těžce vydobytých demokratických reforem. Vyzvala nás také k tomu, abychom se k ní připojili. Souhlasili jsme a domluvili jsme se na tom, že se setkáme o hodinu později.

Čtěte články o investování na http://www.penizenavic.cz/clanky/jak-se-v-uplynulych-12-mesicich-darilo-vyvazenemu-portfoliu-jt-banky

Na ulici vedoucí na náměstí Tahrir nás přivítal ostnatý drát (umístěný na všech bočních ulicích směřujících na Tahrir Square) a jednotky civilní obrany, kterým jsme se museli v rámci bezpečnostních opatření prokázat občanským průkazem či pasem. Na samotném náměstní panovala spíše slavnostní atmosféra s pouličními prodavači nabízejícími ovoce, čaj a další zboží. To pro nás byl šok, očekávali jsme totiž vřavu a chaos. K ničemu takému zde však nedošlo, tedy přinejmenším během naší návštěvy.

Business a život

Hned následující den jsme se vrhli do práce a začali s návštěvami zdejších podniků. Přinejmenším z našeho pohledu se pak Egypt již vrátil do starých kolejí. Farmaceutická společnost, kterou jsme navštívili, pracovala na plný výkon. Montovna automobilů také zažívala čilý ruch, její nově ustanovený manažer nás dokonce seznámil s plány na další expanzi. Dopravní ruch na silnici byl docela čilý, stejně jako během naší předchozí návštěvy Káhiry. To však neznamená, že by situace v Egyptě nebyla horší a že by se neobjevovaly nové konflikty. Z mé perspektivy se však věci zdály být celkem spořádané.

Čeho jsem si však nemohl nevšimnout, byl daleko menší zástup turistů. Naše návštěva slavného Egyptského muzea hned vedle náměstí Tahrir se od té předchozí výrazně lišila. Zatímco minule se u jednotlivých exponátů tvořily zástupy zvědavců, tentokrát jsme zde viděli jen hrstku turistů. Nižší počet turistů může mít na egyptskou ekonomiku, zaměřenou právě na turismus, škodlivý vliv. Turismus je totiž nejen hlavním zdrojem příjmu, má také silný multiplikační efekt na nízko příjmové skupiny. Dramatický pokles tohoto sektoru by mohl mít nedozírné následky.

Podle mě z toho plyne důležitá lekce. To, co jsme mohli číst v titulcích mezinárodního tisku, nemusí ve všech ohledech přímo odrážet stav zdejší společnosti.

Arabské jaro stále neodeznělo. Zásadní změny napříč celým Středním východem a severní Afrikou, které jsou nyní uváděny v život tak můžeme považovat za jakousi „Arabskou zimu“. Pokud si prostudujete historii revolucí, tak zjistíte, že společné znaky pramení zejména z ekonomického strádání, zejména v kombinaci s vysokou nezaměstnaností a inflací. Jakmile se společnost dostane do stavu, kdy již nemá co ztratit, může i ta nejmenší jiskra zažehnout plamen nepokojů. V případě Arabského jara bylo tímto plamenem upálení se mladého tuniského prodavače ovoce, který touto cestou řešil všeobecnou nespravedlnost a nedostatek příležitostí. Celý region spojující společný jazyk a snadný přístup k internetu či dostupnost mobilních telefonů umožňuje mladé a ambiciózní společnosti velmi snadnou komunikaci svých tužeb a frustrací. Pořádání demonstrací je pak (logisticky) mnohem snadnější než v minulosti a Arabské jaro je toho důkazem.

Čtěte články o investování na http://www.penizenavic.cz/clanky/jak-se-v-uplynulych-12-mesicich-darilo-vyvazenemu-portfoliu-jt-banky

Míra porodnosti v arabském světě je vysoká a zhruba 60 % populace je mladší 30 let. To je také důvod, proč někteří ekonomové odhadují, že Egypt potřebuje k zachování klidu ve společnosti hospodářský růst na úrovni 6 % ročně. Mladá populace a vysoká míra nezaměstnanosti vytváří na tlak na politiky, kterým je dáno za úkol rychlé vytvoření nových pracovních míst a zajištění nízké míry inflace. Já to vidím tak, že jednou z nejlepších cest k dosažení ekonomického růstu a prosperity je podpora tuzemských i zahraničních investic. Stabilní a podnikatelsky přívětivé prostředí je cestou kupředu, což si podle mě v čím dál tím větší míře začínají uvědomovat i sami političtí lídři. Politika orientovaná tímto směrem je podle mě základem pro rozvinutí kapitálových trhů a transformaci v tržní ekonomiku. Podle mě je zásadní to, co se stane v Egyptě, nejlidnatější zemi severní Afriky. Zdejší vývoj totiž velmi pravděpodobně ovlivní také vývoj v Tunisku, Libyi, Maroku, Sýrii, Iráku a dalších zemí tohoto regionu.

Po naší návštěvě Egypta jsme se vypravili směrem na jih do zemí, jako jsou Tanzanie, Rwanda a Keňa, které vývoj v Egyptě příliš neovlivnil, a které díky svým vlastním reformním programům stále posouvají kupředu. Ano, i tyto země jsou zkoušeny celou řadou výzev, kterým čelil i Egypt. Vysoká nezaměstnanost, velmi mladá populace, inflační tlaky, nerozvinutá ekonomika, potřeba zvýšených investic a omezení korupce tak, aby sem mohly ve větší míře přitékat investice, které budou usnadňovat vytváření infrastruktury. Tyto země zažívají rychlé hospodářské růsty, jejichž tempa by si měly udržet i v tomto roce.

Jak jsem již uvedl dříve, jako investoři na rozvíjejících se trzích musíme hledět na dlouhodobé perspektivy. Změny se neudají přes noc a někdy jsou s nimi spojena nějaká ta klopýtnutí. Ohledně budoucího vývoje tohoto kontinentu jsem pak optimistou.

Čtěte články o investování na http://www.penizenavic.cz/clanky/jak-se-v-uplynulych-12-mesicich-darilo-vyvazenemu-portfoliu-jt-banky

© Copyright 2012 Franklin Templeton Investments. All rights reserved.
Článek byl převzat a přeložen s laskavým svolením společnosti Franklin Templeton Investments z blogu Marka Mobiuse http://mobius.blog.franklintempleton.com/2012/12/20/egypts-arab-winter/