ZDRAVOTNICKÝ RÁDCE: Pozor! Kvůli nemocenské můžete přijít o peníze i práci

Bývaly doby, kdy se člověk běžně "hodil marod", aby si třeba vymaloval byt nebo opravil chalupu. Ty ale patří spíše minulosti. Dnes je naopak častější situace, kdy si i nemocný raději na stonání vybere dovolenou. To je fakt, který dokládají i statistiky. Počet dočasných pracovních neschopností i počet prostonaných dnů každým rokem statisticky klesá.
 

Tento trend nepochybně vychází z toho, že za první tři dny nemocenské vám nevyplácí nikdo nic – ani váš zaměstnavatel, ani stát. Pokud tedy člověk ulehne třeba s krátkodobým nachlazením, rozhodně se mu vyplatí vzít si spíše dovolenou.
 

První tři dny nemoci: dovolená nebo sick days?
 

Některé osvícené firmy využívají tzv. sick days. Zjednodušeně jde o krátké volno (placené i neplacené), kdy zaměstnanec nemusí do práce a ani nepotřebuje neschopenku. Je to ale jen na benevolenci zaměstnavatele – a to včetně sumy peněz, kterou případně zaměstnanci během těch několika dní vyplácí. Právní nárok zaměstnance na sick days neexistuje, nicméně se rozhodně vyplatí se v zaměstnání na tuto možnost zeptat.
 

Stonat na nemocenské, tedy v pracovní neschopnosti, se vyplatí ve chvíli, kdy opravdu není zbytí nebo kdy víte, že doma strávíte delší dobu než jen první tři dny. Po těchto třech dnech vám začne váš zaměstnavatel vyplácet tzv. náhradu mzdy (pozor, nejde o nemocenskou!).
 

Náhrada mzdy od zaměstnavatele
 

Náhrada mzdy je mírně vyšší než nemocenská, ale přesto nižší než běžná mzda. Vypočítává se podle vašeho průměrného hodinového výdělku a je možné říct, že tato náhrada mzdy dosahuje zhruba 60 procent vaší běžné mzdy. Ti lépe vydělávající jsou na tom hůř, vyšší mzdy se totiž snižují o redukční hranici.
 

Je-li vaše hodinová mzda nanejvýš 151,03 korun, pak z ní dostanete celých 90 procent. Pokud za hodinu vyděláváte mezi 151,03 Kč a 226, 63 Kč, náleží vám 60 procent částky. A pokud vyděláváte 226,63 až 453 Kč, dostanete jen třicet procent této mzdy.
 

Ovšem pozor – na tuto náhradu mzdy mají nárok jen zaměstnanci nebo lidé pracující sice na dohodu o pracovní činnosti, ale jen ti, za které platí zaměstnavatel nemocenské pojištění.
 

Nemocenská od státu
 

Po třech týdnech nemoci si vás pod pomyslná ochranná křídla přebírá stát. Zaměstnavatel ukončí výplatu náhrady mzdy a vy přejdete na výplatu nemocenské. Nárok na nemocenskou má pouze ten, kdo má zaplacené nemocenské pojištění. Za zaměstnance by ho měl hradit zaměstnavatel, živnostníci nebo podnikatelé si ho mohou (dobrovolně) platit sami.
 

I v tomto případě vyplácí stát jen část vašeho skutečného výdělku. Částka se tentokrát vypočítává z denní výše mzdy a opět platí, že ji omezují tzv. redukční hranice.

Jako nemocní máte své povinnosti a rozhodně se je nevyplatí podceňovat. Lékaři, který vám vystavuje neschopenku, jste povinni nahlásit platnou adresu místa, kde budete stonat. To ale není všechno – pokud to tak není, musíte rovněž označit byt i zvonek jmenovkou.
 

Kdo a jak kontroluje
 

Zkontrolovat vás může nejen sociálka, ale v prvních třech týdnech nemoci dokonce i váš zaměstnavatel. Pokud vás kontrola přistihne na štaflích a s malířskou štětkou v ruce, nepomůže vám výmluva, že jste přece doma. To totiž nestačí. Dopouštíte se porušení léčebného režimu a stát nebo zaměstnavatel vám může zkrátit náhradu mzdy, resp. nemocenskou. V krajním případě můžete dostat výpověď a navrch ještě dvacetisícovou pokutu.
 

Vycházky a jejich pravidla
 

Také proto se vyplatí nepodceňovat stanovené vycházky. I u nich se před rokem změnila pravidla. Vycházky můžete mít nanejvýš na šest hodin denně a to v době od 7 do 19 hodin. O tom, jestli si vycházky můžete rozdělit třeba na dopoledne a odpoledne, rozhodne lékař. Ve výjimečných případech to může nechat na vaší vůli, ale musíte mít žádost od lékaře, s tou dojít na správu sociálního zabezpečení a ta to musí schválit a povolit.