Jak se pojišťujeme? Tři hlavní typy postojů

Závažné onemocnění, úraz s následkem invalidity a ztráta zaměstnání – to jsou rizika, kterých se obává až 70 % z nás. Jak se proti těmto rizikům chráníme, jak rozumíme pojistným produktům, podle čeho pojištění vybíráme? Mají ženy jiný přístup k pojištění než muži? Na tyto a další otázky odpovídá průzkum veřejnosti, který realizovala Česká asociace pojišťoven (ČAP) v rámci své každoroční informační aktivity „Únor měsíc pojištění“.

„Výzkum, který proběhl závěrem loňského roku, byl logickým završením našich každoročních únorových aktivit, jimiž jsme se vždy snažili veřejnosti přiblížit konkrétní produktovou oblast,“ říká manažerka komunikace a vzdělávání Marcela Kotyrová a pokračuje: „Rozdílný postoj lidí k pojištění jsme zkoumali z pohledu ženy a muže, z pohledu psychologické typologie respondentů, částečně jsme měli možnost výsledky porovnat i se zahraničím.“ V české populaci identifikoval průzkum 4 odlišné typy podle postoje k pojištění. „Opatrných Čechů s pozitivním postojem k pojišťování je 43 %, pragmatických Čechů, kteří kladou důraz na aspekt finanční výhodnosti pojištění, je 11 %. Pro 14 % nedůvěřivých je charakteristický názor, že pojištění nás ve finále stejně neochrání,“ doplňuje Kamil Kunc z agentury NMS Market Research a zvlášť upozorňuje na fakt, že 32 % Čechů je lehkovážných a rizika si ve svém životě nepřipouštějí.

Máme skutečně pojištěno to, čeho se nejvíce bojíme?

Přestože si životní rizika připouští téměř každý, dovede si celých 36 % z nás představit život bez jakéhokoli pojištění. Tato početná skupina se spoléhá raději na finanční rezervu, paradoxně však jen 44 % z dotázaných má možnost pravidelně šetřit. Pozitivní zjištění je, že každý muž má sjednáno v průměru 4,4 pojistných smluv. Na ženu pak připadá 3,5 pojistky. „Taková situace by se mohla zdát optimální, kdyby ovšem sjednané smlouvy zároveň zaručovaly očekávanou pojistnou ochranu. Ve většině případů jsou ale sjednané pojistné částky nedostačující,“ komentuje situaci Marcela Kotyrová. Téměř polovina lidí platí roční pojistné u životního pojištění do 7 tisíc korun, což, zohlední-li se také část investičního pojistného, odpovídá pojistné částce na smrt okolo 250 000 Kč. „Jako optimální pro krytí životních rizik doporučujeme 2-3 násobek ročního příjmu. Stejná situace je i v pojištění majetku,“ doplňuje manažerka komunikace ČAP.

Kdo se vyzná lépe? Ženy, nebo muži?

Muži jsou v otázkách znalosti pojištění sebevědomější. V testu pojistné gramotnosti prokázalo výborné nebo chvalitebné znalosti o 14 % více mužů než žen. Přesto se dá říci, že celkem se v pojištění orientuje jen čtvrtina české populace. Muži častěji sjednávají smlouvy, ženy se naopak více starají o jejich pravidelnou revizi a jsou pečlivější při čtení pojistných podmínek. Při komunikaci s pojišťovnou ženy upřednostňují osobní kontakt, velkou váhu přisuzují doporučení. Naopak muži se rozhodují zásadně podle informací, které si sami opatří. Muži i ženy pak nejvíce tápou v produktech životního pojištění, překvapivě však také v problematice pojištění motorových vozidel.

Češi vs. Slováci a další země EU

V oblasti srovnání výdajů na životní i majetkové pojištění v ČR a v Evropě je stále patrný výrazný rozdíl. Z pohledu podílu předepsaného pojistného vůči výdajům domácností na konečnou spotřebu jsou před námi všechny vyspělé státy západní Evropy. Na pozici před námi je také například Slovinsko. V oblasti životního pojištění stojíme dokonce i za Polskem a Chorvatskem. Zatímco pro naše sousedy v zemích EU představují hlavní zdroj informací internetové srovnávače (48 %) a pro Slováky je to rada známých nebo příbuzných (54 %), Češi preferují osobní doporučení poradce (55 %), nejraději si však informace individuálně vyhledávají z oficiálních zdrojů (58 %). Pro životní pojištění jako pro způsob zajištění na stáří se přiklání na Slovensku 54 %, oproti 38 % respondentů u nás.

„Zajímavým zjištěním jsou čísla, která upozorňují na dynamiku českého trhu životního pojištění. Za posledních pět let změnilo v ČR poskytovatele životního pojištění 25 % klientů oproti 8 % v ostatních státech EU, a to nejčastěji z důvodu doporučení finančního poradce,“ upřesňuje Marcela Kotyrová a uzavírá: „Fakt, že více než 25 % respondentů stále neví nic o nevýhodách, které s sebou nese předčasné zrušení smlouvy, a nechá se zlákat na nevýhodné přepojištění, ukazuje na potřebu většího finančního vzdělávání veřejnosti.“

Průzkum zpracovala společnost NMS Market Research v prosinci 2012

Země:                                     Česká a Slovenská republika

Metoda:                      on-line průzkum

Dotazník:                    ČR: 79 otázek, SR: 24 otázek