ČR - revize vývoje HDP za 3Q snížila jeho pokles

Hrubý domácí produkt očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy klesl ve 3. čtvrtletí podle zpřesněného odhadu meziročně o 1,3 % a mezičtvrtletně o 0,3 %.

Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost^*/ klesl ve 3. čtvrtletí podle zpřesněného odhadu v meziročním srovnání o 1,3 % a v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,3 % (předběžný odhad z 15. listopadu předpokládal pokles o 1,5 %, resp. 0,3 %). V úhrnu za první tři čtvrtletí byl v tuzemské ekonomice vytvořen HDP o 0,9 % nižší než ve stejném období minulého roku.

Zároveň byla aktualizována časová řada čtvrtletních ukazatelů za roky 2009 až 2011 navazující na revidované roční údaje zveřejněné 1. října. Zpřesněné odhady meziročního a mezičtvrtletního vývoje HDP jsou uvedeny v tabulkách:

Meziroční změna HDP v %, očištěno o cenové a sezónní vlivy


Mezičtvrtletní změna HDP v %, očištěno o cenové a sezónní vlivy


Vývoj ve 3. čtvrtletí

Výkonnost ekonomiky se v uplynulém čtvrtletí dále snížila, a to jak v meziročním, tak i mezičtvrtletním srovnání. Přebytek zahraničního obchodu nedokázal, stejně jako v předchozích čtvrtletích, plně kompenzovat pokles domácí poptávky po spotřebním a investičním zboží a službách.

Na nabídkové straně ekonomiky klesla odvětvově členěná hrubá přidaná hodnota (HPH) meziročně o 1,3 % a mezičtvrtletně o 0,5 %, a to především vlivem vývoje v odvětvích stavebnictví, zemědělství a průmyslu. Stavebnictví čelí již delší dobu nedostatku zakázek typu velkých liniových staveb a bytových i nebytových komplexů, takže nemohlo plně uplatnit své disponibilní kapacity. Za uplynulé tři roky v něm proto klesla zaměstnanost o více než šest procent, odpracované hodiny a hrubá přidaná hodnota o více než deset procent. Zemědělství se muselo vyrovnat s nižší úrodou než v předchozím roce. Tento výpadek byl kompenzován růstem cen zemědělských produktů, což se však promítlo pouze do výsledků v běžných cenách. Na poklesu tvorby hrubé přidané hodnoty v odvětví průmyslu, které bylo dříve klíčovým zdrojem růstu ekonomiky, se podílely jak zpracovatelský průmysl vlivem poklesu domácích i zahraničních zakázek v některých odvětvích, tak zejména energetika a těžební průmysl.

Negativní vývoj domácí poptávky byl důsledkem snižujících se výdajů na konečnou spotřebu i na tvorbu kapitálu. K meziročnímu poklesu výdajů na konečnou spotřebu domácností o 2,4 % přispěl zejména nižší zájem o předměty dlouhodobé spotřeby, klesly však také výdaje za potraviny, alkohol a tabákové výrobky, energie a další zboží a služby. Výdaje na konečnou spotřebu subjektů zahrnovaných do sektoru vládních institucí zůstaly na úrovni stejného čtvrtletí předchozího roku. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla meziročně nižší celkem o 2,3 % vlivem více než pětiprocentního poklesu investování do bytových i nebytových budov a staveb. Výdaje za strojní vybavení a dopravní prostředky naopak mírně vzrostly. Výrazně nižší ve srovnání s loňským 3. čtvrtletím byla změna zásob.

Pro vývoj vnější poptávky byl klíčový výrazný předstih zbožového vývozu před dovozem. Zatímco dovoz zboží vzrostl ve 3. čtvrtletí ve stálých cenách meziročně pouze o 0,2 %, vývoz se ve stejném období zvýšil o 5,0 %. V běžných cenách se čtvrtletní aktivní saldo zbožového obchodu zvýšilo z loňských 18,3 mld. Kč na aktuálních 43,6 mld. Kč.

Úhrnná cenová hladina měřená implicitním deflátorem HDP se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšila o 0,9 %, z toho výdajů domácností na konečnou spotřebu o 1,6 %, fixního kapitálu o 1,1 %, vývozu o 3,3 % a dovozu o 3,8 %.
____________________

^*/ Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny zde uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dní.


Zdroj: ČSÚ