ČNB dnes zřejmě sníží sazby k nule, ale co s ní udělají naznačované intervence?

Rada ČNB bude ve čtvrtek znovu rozhodovat o sazbách. Základní repo sazba se momentálně nachází na 0,25 %, mírně se kloníme k tomu, že dále poklesne o 15 bodů na 0,1 %. Pokles na nulu nečekáme kvůli technickým a legislativním omezením. (ZDROJ:ČS)

Důvodů pro takové očekávání je hodně:

Data, která v posledních 6 týdnech přišla, stále potvrzují protiinflační ekonomiku. Tříměsíční průměr meziměsíčního tempa růstu maloobchodních tržeb je stále záporný (v 08/2012 -0,2 %). Inflace zůstává bez problémů, poptávková inflace je stále záporná, v září -0,4 % meziročně, celkovou inflaci zvyšují pouze regulované ceny, nepřímé daně a ceny potravin. Daří se stále jen exportu.
I u exportu lze čekat zpomalení. Dynamika průmyslu se totiž dle očekávání zhoršila (že se tak stane, naznačovaly předstihové indikátory v Německu), tříměsíční průměr meziměsíčního tempa růstu se dostal na nejnižší hodnotu od roku 2009. Slabá data zveřejnila řada automobilek. Stagnace trhu práce, která pokračovala i v září, proto nepřekvapila.
Vzhledem k nekončící dluhové krizi a dalším zahraničním rizikům (fiskální útěs v USA), relativně silné koruně (pár procent od fundamentální úrovně) a výhledu na další fiskální restrikci v roce 2013 a v roce 2014 není prostor pro vznik poptávkových tlaků. ČNB tak má volné ruce.
Nejsou to však jen data, proč se domníváme, že ČNB ještě ke (kosmetickému) snížení sazeb přistoupí. Druhým důvodem je to, že pokud se ČNB rozhodne přistoupit k některému z uvažovaných nestandardních opatření měnové politiky, bude její argumentace jednodušší, když budou sazby co nejblíže nuly a nebude moci se sazbami dělat nic více.

Focus: Intervence na devizovém trhu: Ano, či ne?

Diskuse o tom, jaká nestandardní opatření použít v případě, že se sazby dostanou až na nulu, začala již koncem léta. Guvernér Singer v září mluvil o spoustě nástrojů, které má (obecně každá centrální banka) teoreticky k dispozici.

Nadále si nemyslíme, že ČNB přistoupí ke kvantitativnímu uvolňování, rozšíření kolaterálu nebo k negativním úrokovým sazbám. Důvody pramení především hlavně z povahy bankovního sektoru a povahy ekonomiky. Co ale devizové intervence? Ty jsou v malé a otevřené ekonomice potenciálně velice účinným nástrojem. Přistoupí k nim ČNB?

Intervence by měly za cíl oslabit korunu (ČNB by korunu prodávala a nakupovala by za ni cizí měnu, nejspíš EUR). A protože ČNB disponuje monopolem na tisk korun, neměla by problém s tím, že jí někdy "dojde munice". Tato intervence je tedy jiná než ty, které by ČNB musela provádět, pokud by chtěla bránit oslabení koruny – schopnost dosáhnout cíle by v tomto případě určovalo množství devizových rezerv ČNB.