M.Mobius: Tiskárny připraveny

Globální ekonomika často připomíná domino, ve kterém pád jedné části způsobí pád ostatních. V ekonomice letošního roku, jež se v mnoha vyspělých zemích vykazovala slabým ekonomickým růstem způsobeným částečně břemenem vysokých dluhů to znamenalo přesunutí negativního sentimentu na rozvíjející se trhy. Mnoho investorů tak po ztrátě důvěry ve vyspělé ekonomiky ztratilo také důvěru v rozvíjející se trhy. Reakcí na to ze strany centrálních bank nám byly akce k podpoře ekonomického růstu v podobě uvolňování velkého množství likvidity. Z krátkodobého hlediska mohou mít tyto akce ze strany vyspělých ekonomik pozitivní „trickle-down“ efekt (bohatnutí chudého obyvatelstva) na rozvíjející se trhy, z dlouhodobého pohledu však hrozí riziko toho, že se tato hra s likviditou nastartuje růst inflace.

 V září oznámila Evropská centrální banka program „neomezeného“ nákupu dluhopisů za účelem podpory eura v zápase s dluhovou krizí.

Evropa aktuálně prochází historickou změnou, která by podle našeho týmu mohla mít pozitivní vliv na posun globální ekonomiky. Obyvatelstvo v Evropě začíná čím dál tím více pochybovat o dominantní roli zastávané jednotlivými vládami, zejména co se sociální oblasti týče. Evropu a styl jejího řízení tedy zdá se čekají zásadní změny.

Celá řada evropských lídrů již procitla ze snu pokračujících vysokých výdajů a procitla do období, ve kterém je nutné vypořádat se s deficity. Spoléhat již přitom nelze na omezování soukromého sektoru, změny ze strany státu v něm prováděné jsou totiž příliš těžkopádné. V souvislosti s tím tedy věřím, že se v budoucnosti dočkáme reforem stávajících reforem.

Privatizace státem vlastněných podniků má podle mne potenciál zvýšit ekonomický růst a prosperitu Evropy v dlouhodobém horizontu. Samotná privatizace však není něčím, co by se dalo realizovat přes noc, v cestě ji navíc stojí celá řada osobních zájmů lidí, kteří by si rádi ochránili své pozice. Jsou to podle mě právě tyto reformy, které by měly vést ke sjednocení a posílení Evropy, ať již z politického či ekonomického hlediska.

Čtěte "Příběh úspěšné investice" na http://www.penizenavic.cz/clanky/pribeh-uspesne-investice-vyvazene-portfolio-conseq-active-invest

Zatímco Evropa již své problémy řeší, v USA se zřejmě před prezidentskými volbami žádného snažení o omezení dluhů nedočkáme. I v případě USA jsme se však dočkali opatření k podpoře ekonomického růstu a oživení důvěry v ekonomiku, to když FED oznámil nákup na nemovitosti vázaných cenných papírů v objemu 40 miliard USD za měsíc, tj. třetí kolo programu kvantitativního uvolňování (QE3).

Prodloužená uvolněná politika FEDu

Ať již je toto opatření označování jako QE3, QE4 či cokoliv jiného, zdá se, že FED bude pokračovat v pumpování likvidity do oběhu dokud neuvidí výrazné snížení americké míry nezaměstnanosti, ta v srpnu stagnovala na úrovni 8,1 %. Pokračování tohoto programu si však podle mne vyžádá změny či dokonce reformy, včetně té v americkém daňovém systému. V přirovnání k dominu program FEDu znamená řetězovou reakci stimulací ekonomik ze strany Evropské centrální banky, Bank of Japan a ostatních centrálních bank, opět mající podobu pumpování likvidity do ekonomiky.

Podle mne může tato situace nahrávat investorům na rozvíjejících se trzích, alespoň v krátkodobém horizontu. Stejně jako řada vyspělých ekonomik, i řada rozvíjejících se ekonomik v letošním roce čelila zpomalování hospodářského růstu, to když investoři začali být opět více averzní k tomu, co považovali za „rizikové investice“, bez ohledu na to, jestli byl jejich soud správný či nikoliv. Události ve vyspělých státech několika uplynulých let nám však ukázaly, že žádný trh není bezrizikový.

 Podle mě však nebudou všechny do systému pumpované miliardy dolarů směřovat do aktiv považované za „bezpečné přístavy“ , tedy amerických pokladničních poukázek a státních dluhopisů dalších vyspělých zemí. V systému se nachází obrovské množství hotovosti, která by podle mne mohla v prostředí zvýšené důvěry v Evropu a světovou ekonomiku částečně končit na tzv. emerging markets a frontier markets.

Zvýšené riziko inflace

V souvislosti se záplavou je nutné zmínit jednu hrozbu, které bychom si měli být vědomi, inflaci. Tou pak rozvíjející se země trpí více jak vyspělé země. V rozvíjejících se zemích všeobecně je totiž větší částí zastoupeno nízko příjmové obyvatelstvo, které je více náchylné na růst cen základních surovin jako jsou potraviny či benzín.

Jednou z cest ke snížení negativního efektu inflace je růst produktivity, té přitom může být dosaženo právě omezením roli vlády. Proč? Protože jsou to právě státem vlastněné podniky, které vykazují nižší produktivitu práce.

Čtěte "Příběh úspěšné investice" na http://www.penizenavic.cz/clanky/pribeh-uspesne-investice-vyvazene-portfolio-conseq-active-invest

Coby investor mám v prostředí uvolněných fiskálních politik a zvýšeného rizika inflace za úkol výběr investic do konkrétních společností v konkrétních zemích, jež mají potenciál nejen v takovém prostředí přežít, ale dokonce v něm i prosperovat. Jednou věcí, kterou jsem se za léta v oboru naučil je to, že vydělat lze v jakékoliv fázi ekonomického cyklu.

 © Copyright 2012 Franklin Templeton Investments. All rights reserved.

Článek byl převzat a přeložen s laskavým svolením společnosti Franklin Templeton Investments z blogu Marka Mobiuse www.http://mobius.blog.franklintempleton.com/2012/10/04/emerging-markets-inflation/