Vítězové velké recese: Země, které na krizi vydělaly

V listopadu 1929, několik dní po propadu akciového trhu, varoval The Economist britské čtenáře před recesí. Bylo to poprvé (nikoli však naposledy), co bylo tímto slovem popsáno dočasné zpomalení ekonomické aktivity. Recese (která se zvrtla ve Velkou depresi) ovlivňovala životy milionů Američanů déle než desetiletí, v Evropě měla ovšem ještě horší důsledky - rozmach fašismu, druhou světovou válku a fundamentální přeměnu světové politiky.

Velká recese začala technicky vzato v prosinci 2007 a skončila v červnu 2009. Její konec jistě cítilo méně lidí než její nástup. Lidé jsou stále bez práce, v ekonomice panuje nejistota, mnohé dříve dominantní instituce dosud nezískaly zpět svou kredibilitu a světová ekonomika se od základů změnila.

Recese upozornila na rizika neregulované finanční spekulace, rozhazovačných vládních politik a zpochybnila nejmonumentálnější ekonomický a politický projekt druhé poloviny 20. století - Evropskou hospodářskou a monetární unii. Přesto, jak se říká, "všechno špatné je k něčemu dobré". Někteří z krize povstali silnější, než byli kdy dříve. Například následujících 7 zemí.

Jižní Korea

Aby Jižní Korea dosáhla cíle stát se ekonomikou z "první ligy", zvýšila vládní výdaje na výzkum a vývoj z 3,4 % na světově nejvyšších 5 %. Důraz klade na inovace a udržení slabšího wonu, aby vzkvétal export. Nejnověji znovu snížila základní úrokovou sazbu na 2,75 %.

Tato politika podle všeho svědčí jihokorejským gigantům, jako jsou například Samsung, Kia nebo Hyundai. Jižní Korea byla první vyspělou zemí, která se vzchopila z recese. Příjmy domácností rostly posledních 11 kvartálů.

Agentura Fitch Ratings zvýšila Koreji v září úvěrový rating a doplnila to komentářem, že země představuje bezpečný přístav pro investory. Domácí poptávka ovšem zůstává slabá a korejské domácnosti patří ve světě mezi ty nejzadluženější.

Polsko

Polsko bylo dlouho považováno za ekonomiku s nejmenším potenciálem v rámci regionu CEE. Zaostávalo za Českou republikou i Slovinskem. Z globální krize však Poláci vytěžili. Ekonomika vzrostla mezi roky 2008 a 2011 o 15,8 %, zatímco Evropská unie jako celek poklesla o půl procenta. V nejkrizovějším roce 2009 bylo Polsko jedinou členskou zemí, která nespadla do recese.

Analytici oceňují vhodnou monetární a fiskální politiku i nízké zadlužení a velký domácí spotřebitelský trh, který snižuje závislost polských firem na exportu. Kromě toho jsou Poláci podle statistik pracovitější než ostatní Evropané (například oproti Německu pracují průměrně o 500 hodin ročně déle, ačkoli pobírají jen pětinu německých platů). Polský tygr ovšem nedávno revidoval projekce růstu pro rok 2013 z 2,9 % na 2,2 %