Proč už investice do zemí BRIC nevynáší?

Vzpomínáte si ještě na zkratku BRIC? Jde o počáteční písmena čtyř velkých rozvojových ekonomik (Brazílie, Rusko, Indie, Čína), které byly dříve symbolem ekonomického růstu a zhodnocování akciových portfolií. Jak si tyto země vedou nyní, když si ani vyspělá Evropa, ani největší světová ekonomika – USA - neví s vlastním hospodářstvím rady?

Pravda je taková, že i kdysi proslulý BRIC dnes také válčí s nepříznivou ekonomickou realitou. Jen se o tom v našich zeměpisných šířkách píše méně. Slabé místa jednotlivých rozvojových ekonomik jsou v důsledku neblahé ekonomické situace v Evropě a USA nyní ještě zranitelnější. Pojďme ale pěkně popořádku.

MMF tento týden výrazně snížil výhled hospodářského růstu Indie a Brazílie pro letošní i příští rok.   HDP Indie, třetí největší asijské ekonomiky, letos poroste jenom o 4,9 procenta, zatímco ještě v červenci MMF očekával růst domácího produktu až k úrovni 6.1 procenta. Druhá nejlidnatější země světa naposledy vykázala roční růst HDP pod 5ti procenty v roce 2008, kdy v USA začala řádit finanční krize.

Dech pomalu dochází i ekonomikám Číny, Brazílie a Ruska. Co se týče Číny, tak s jejím hospodářstvím se už delší dobu pojí výraz tzv."hard landingu". Do češtiny by se tento pojem mohl jednoduše přeložit jako tvrdé přistáni. Jelikož se pohybujeme v ekonomickém konceptu, nejde o tvrdé přistání letadla, ale hospodářství státu. To v letech 2008 a 2010 rostlo tempem dvouciferných čísel. Odhad pro letošní rok je nejnižší za posledních 13 let, a to 7,8 procenta. V roce 2013 by pak Čína mohla lehce překročit hladinu 8mi procent. Záviset to bude ale hlavně na vývoji dluhové krize v Evropě a na tom, jak se v USA poperou s tzv. "fiskálním útesem". Jde o bezprecedentní souběh rozpočtových restrikcí, který by mohl vzniknout na počátku příštího roku. A tak by mohla nastat situace, že na konci roku 2012 vyprší některé daňové úlevy a současně od začátku roku 2013 vstoupí v platnost automatické snižování vládních výdajů.

Situace v Evropě a USA má významný vliv na čínskou ekonomiku, protože jsou to její největší exportní partneři.

Čína si plně uvědomuje dramatický pokles výkonnosti svého hospodářství, a proto se také snaží svoji ekonomiku podporovat různými stimuly, a to jak monetárními, tak fiskálními. Centrální banka snižuje úrokové sazby i povinné rezervy komerčních bank. Peking od letošního května také zvýšil výdaje na infrastrukturu o 150 mld. USD. Pro Čínu bude ale klíčovým úkolem částečně přeorientovat domácí ekonomiku ze zahraniční na domácí spotřebu.

Indie, která bojuje s vysokým schodkem běžného účtu, inflací, slábnoucí rupií, rostoucím státním dluhem a poklesem zahraničních investic, je možnost boje s klesajícím růstem HDP výrazně omezenější než v Číně. Naštěstí tamní vláda již plánuje přijat některé opatření. Jde o otevření se domácího trhu v některých pro zahraniční investory atraktivních odvětvích, například letectví nebo televizní vysílání.

MMF při snižování budoucího výhledu ekonomického růstu neušetřil ani Brazílii. Zatímco ještě v července jí předpověděl ekonomický růst pro letošní rok ve výši 2.5 procenta, dnes je to až o 1 procento méně.

Co se týče Ruska, tak to musí také čelit ekonomickým nástrahám, a to i navzdory svým zásobám nerostných surovin. Největší hrozbou je potenciální schodek běžného účtu, který zemi hrozí již za několik málo let.

Posledních deset let těžila Ruská federace z tzv. "petrodolarového" přebytku. Pojmem "petrodolar" se označují dolarové (USD) příjmy země z prodeje ropy. Tento nadbytek bude ale postupně vytlačen převahou importu zboží a služeb nad exportem ropy.

Srovnání vývoje Indexu MSCI BRIC (modrý), Indexu S&P 500 (červený), Indexu DAX (zelený) od roku 2008.

Německý akciový index DAX i americký index S&P 500 již pomalu dosahují stejných úrovní jako na začátku roku 2008. Pro srovnání akciový index MSCI BRIC má nyní svoji hodnotu o 35 procent nižší než na začátku roku 2008.