Lesk a risk klesající volatility na trzích: Zajištění má smysl

Volatilita (od latinského volare = létat) je měřítkem očekávání trhů, jak moc se budou tržní ceny hýbat.

Δe-νo-la-τi-li-za-γe (čti devolatilizace)

Očekávání obchodníků, jak budou létat ceny akcií, dluhopisů i hlavních měn, vyklesalo nejníže od půlky roku 2007, tedy na úrovně těsně před kolapsem hedgeových fondů Bear Stearns a začátkem Velké krize. Očekávání volatility jde navíc dolů jako jeden muž, což ukazuje graf kolísavosti měřené indexy VIX (americké akcie), MOVE (americké dluhopisy) a JPMG7VOL (7 nejvíce obchodovaných měn).

Klesající volatilita cen, skutečná i implikovaná do budoucna, znamená tři zprávy – dobrou, špatnou a dobrou.

DOBRÁ ZPRÁVA: Většina trhů se postupně uklidňuje po zběsilé jízdě v posledních pěti letech. Je načase. Trocha klidu neuškodí.

ŠPATNÁ ZPRÁVA: Očekávaný klid na trzích vyfukuje polštář, který by případně mohl absorbovat cenové skoky. Očekávaná volatilita klesá, protože část trhu kupuje méně obranných opcí, tedy je více odkrytá, začnou-li ceny více létat. Část trhu hraje starou hru prodeje volatility jako v letech 2004 až 2007 (viz níže), tedy je náchylná k panickému zavírání pozic. Pokles volatility jde ruku v ruce s poklesem rizikové prémie na většině trhů.

DOBRÁ ZPRÁVA: Očekávání málo kolísavých cen na trzích sráží dolů náklady na zajištění pomocí opcí.

Goldilock na nižším rychlostním stupni

Pamatujete si na podobný trend klesající volatility, který kulminoval na přelomu let 2006 a 2007? Tehdy panovalo všeobecné přesvědčení, že volatilita na trzích umírá, protože světová ekonomika dosáhla ideální rovnováhy – ani horká, ani chladná, takzvaný Goldilock. Ekonomika slušně roste, ale bez inflačních tlaků nebo bublin v cenách aktiv; vlády jsou fiskálně zodpovědné; odpolitizované centrální banky mají vše pod kontrolou.