Souhrn pro 40. týden - Španělsko, ČNB, koruna, makro

Srpnové snížení tržeb lze z velké část přičíst poklesu prodeje nových vozidel. Z jednoho čísla sice nelze dělat předčasné závěry, ale vzhledem k tomu, že výrazný meziroční propad prodejů nových automobilů dorazil už i do Německa nelze vyloučit, že pokles prodeje v segmentu motorových vozidel bude dále pokračovat i u nás.

Španělsko zůstává středem pozornosti i poté co letní turistická sezóna v zemi pomalu končí. Čekání na to, zda země konečně požádá o finanční pomoc, připomíná částečně hru S. Becketta „Čekání na Godota“. Na rozdíl od divadelní hry však Godot nakonec přijde, respektive Španělsko o finanční pomoc požádá. Otázka tak není zda, ale kdy. Spekulovalo se o příštím týdnu, což však rázně odmítl tamní premiér M. Rajoy. Vhodný termín žádosti o pomoc se jeví těsně před, případně na summitu EU konaném 18 a 19. října, tj. za necelé dva týdny. Situaci ve Španělsku se přitom dále zhoršuje. Vláda představila balíček úsporných opatření na příští rok ve výši 40 mld. eur. Agentura Moody´s hrozí snížením ratingu, což by znamenalo pro zemi posun z investičního do spekulativního pásma. Na denním pořádku jsou stávky a každý čtvrtý španěl je nezaměstnaný. Evropská centrální banka tento čtvrtek ústy prezidenta M. Draghiho znovu deklarovala, že je ochotna zemi pomoci, tj. nakupovat tamní státní dluhopisy, ale podmínkou je právě ona oficiální žádost do Bruselu o finanční pomoc.

Česká národní banka (ČNB) v závěru týdne zveřejnila záznam z posledního zasedání bankovní rady. Na tom, že domácí ekonomická aktivita je utlumená a působí tedy protiinflačně, se centrální bankéři shodli. Pro snížení úrokových sazeb však hlasovalo jen pět členů rady a zbylí dva hlasovali pro zachování sazeb. Pozornost následně poutala diskuze kolem použití nestandardních měnových nástrojů, konkrétně kurzových intervencí, protože klasický nástroj – snižování úrokových sazeb, se již téměř vyčerpal. Zdá se, že s kurzovými intervencemi to však není zatím tak horké. Některým členům bankovní rady evidentně zrovna nejsou moc po chuti. Do konce roku by tak ČNB intervenovat rozhodně neměla.

Výsledky zveřejněných statistik z domácí ekonomiky překvapení nepřinesly. Podle indexu nákupních manažerů se v září situace v českém průmyslu opět o něco zhoršila, když výroba klesla nejrychleji za poslední tři roky. Firmy se rovněž potýkají se slabou domácí i zahraniční poptávkou a zaměstnanost v odvětví mírně poklesla. Podobný výsledek v souladu s klesajícím trendem ekonomiky nabídla i páteční statistika maloobchodních tržeb. Srpnové snížení tržeb lze z velké část přičíst poklesu prodeje nových vozidel. Z jednoho čísla sice nelze dělat předčasné závěry, ale vzhledem k tomu, že výrazný meziroční propad prodejů nových automobilů dorazil už i do Německa nelze vyloučit, že pokles prodeje v segmentu motorových vozidel bude dále pokračovat i u nás. Tvrdá data z domácí ekonomiky za srpen budou zveřejněna v příštím týdnu. Již nyní je však zřejmé, že recese ve 3. čtvrtletí nejen pokračovala, ale že se dále prohloubila.

Jak je již zvykem, koruna na domácí statistiky nijak nereagovala. Vzhledem k mírnému zlepšení tržního sentimentu se jí podařilo smazat větší část ztrát z předchozího týdne. Konkrétně na měnovém páru s eurem se obchodování v druhé polovině týdne vrátilo pod hranici 25 Kč/EUR a vůči dolaru posílila o cca 40 haléřů. V pátek kolem 15 hodiny se kurz koruny vůči euru kotoval na úrovni 24,89 Kč/EUR a k dolaru na 19,10 Kč/USD. S posilováním koruny lze počítat i v nadcházejících týdnech.

Miroslav Novák
analytik společnosti AKCENTA CZ