Samotná ČNB posílení koruny nezabrání. Pomůže vláda?

Komentář
Investiční bankovnictví KB

      Včerejší den představuje pro korunu jeden z významných milníků. Poprvé v historii společné evropské měny totiž stálo jedno euro méně než 33 korun. Po otevření na 33,08 se kurz po převážnou většinu dopoledne držel na hladině 33,06, těsně před polednem se však podařilo tuto úroveň prolomit, což znamenalo posílení naší měny až k hladině 33,02. Tam se sice koruna na několik následujících hodin stabilizovala, odpoledne však již ani tato úroveň neodolala a koruna se propadla pod 33,00. Kotace se posunuly až k 32,93. Závěrečný kurz včerejšího dnen činil 32,95, což odpovídá v markovém vyjádření hodnotě 16,84 CZK/DEM.

       Ve prospěch koruny stále působí očekávání přílivu privatizačního kapitálu, na tomto faktu se včera nic nezměnilo. Včerejší zveřejnění výsledku platební bilance za třetí čtvrtletí přineslo spíše smíšené signály. Pozitivní byl relativně nižší deficit běžného účtu, na druhé straně je poněkud zklamáním příliv přímých zahraničních investic (platba za KB se promítne až do závěrečného čtvrtletí). Vzhledem k chystané privatizaci je však zřejmé, že peníze do české ekonomiky přitečou. Investoři vedení touto vidinou tlačí korunu k stále silnějším úrovním.

       Problém představuje zejména to, že posilování koruny v důsledku privatizace není ekonomicky opodstatněné a cenově znevýhodňuje české exportéry, a to navíc v situaci, kdy se ekonomiky našich nejvýznamnějších obchodních partnerů potýkají se zpomalením své růstové dynamiky. Otázkou zůstává, zda jsou naše centrální autority schopni tomuto posilování korun zabránit. Ukazuje se, že tradiční nástroje centrální banky tohoto schopné nejsou. Zahraniční kapitál citlivý na úrokovou politiku se u nás nevyskytuje, minimální účinnost intervence potvrdil vývoj v posledním měsíci.

       K řešení toho problému bude muset dojít k dohodě mezi ČNB a vládou tak, jak to naznačili členové bankovní rady na posledním zasedání. Je možné, že bude oprášen speciální privatizační účet, na kterém by zůstaly privatizační prostředky zmrazené. Protože však jsou příjmy z privatizace součástí již schváleného státního rozpočtu na příští rok, nezdá se využití privatizačního účtu jako příliš účinné. Další možností by mohlo být přímo odkoupení deviz centrální bankou a navýšení devizových rezerv. V tomto případě však otázkou zůstává krytí ztrát z těchto operací.

       Diskusi k řešení problému silné koruny ze strany ČNB a vlády tak bude nutné v nejbližších týdnech a měsících bedlivě sledovat. První náznaky koordinace přišly již ze včerejšího setkání představitelů centrální banky a Ministerstva financí. Výsledkem je zatím to, že ministerstvo odloží svůj záměr emitovat v prvním pololetí příštího roku korunové euroobligace. Jejich emise by totiž znamenala vyšší poptávku po korunách a tedy tlaky na její další zhodnocení. I když je třeba tuto dohodu ocenit jako jeden z prvních pozitivních kroků proti silné koruně, následovat musí v blízké budoucnosti další, jinak trh o vážnosti úmyslu zabránit posilování koruny neuvěří.

       Včerejší prolomení psychologické úrovně 33,00 bylo pro nejbližší vývoj na tomto trhu velmi důležité, neboť to vytvořilo v kombinaci s realizací stop-lossů prostor pro další posílení české koruny. Dnes tak nelze vyloučit, že se koruna posune k ještě silnějším úrovním. Vzhledem k zahájenému jednání mezi ČNB a MF by však již neměl být trend tak razantní jako včera. Pokud se dnes nic zvláštního nepřihodí, očekáváme pohyb v pásmu mezi 32,85 a 33,05.

      

      Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.