ROZHOVOR - Andrej Babiš: Nekecám a nelžu, ale mluvím asi blbě

PRAHA (MEDIAFAX) - Předseda představenstva firmy Agrofert Holding Andrej Babiš je od středy také předsedou hnutí Ano 2011. Na dotazy agentury Mediafax odpovídal o propojení svého podnikání s politikou a novým regionálním týdeníkem, ale také o tom, jak se u Michaely Jílkové neudržel v televizní debatě.

Red.: Jaký vliv bude mít na Ano 2011 to, že v jeho předsednictvu jsou dva členové představenstva Agrofertu? Jak toto propojení bude fungovat? Může znamenat pro vás i nějaké programové cíle, například podporu zemědělství?

A. B. : Od začátku jsem deklaroval, že určitě nemíním dávat do hnutí další manažery Agrofertu. Pan (Jaroslav) Faltýnek je jediný zaměstnanec Agrofertu, který je tu aktivní a je to člověk, který mi od začátku pomáhal, protože má dlouholeté zkušenosti z komunální politiky. A samozřejmě pan (Richard) Brabec, manažer hnutí, u nás kdysi dávno pracoval, potom odešel ze skupiny a vrátil se do hnutí jako manažer z jiné firmy.

Myslím si, že to nebude mít žádný vliv. Dnešní sněm byl pro mě velice zajímavý a nápaditý, protože hned při volbě předsedy se postavil jeden delegát a říkal, jestli moje osoba není pro novináře moc dobrý cíl. Říkal, jestli by neměl být předsedou pan Faltýnek nebo někdo jiný.

Původně jsme měli mít také osm členů předsednictva. Protože jsme ale nebyli schopni dovolit dva poslední, měli jsme tři čtyři kola, kdy mezi sebou bojovali čtyři kandidáti. Nakonec tedy sněm snížili počet místopředsedů, i pod tlakem této tiskové konference (začínala ve 13. hodin), na šest.

Red.: Podnikáte také v mediálním byznysu. Odrazí se nějak vaše politické působení v týdeníku 5+2 dny? Dokážete v tomto ohledu zaručit redakční nezávislost?

A. B.: Je obdivuhodné, že pan (Vladimír) Junger (ředitel vydávající společnosti AGF Media) tady postavil za pět měsíců novou firmu na zelené louce. Mimochodem, to je další příklad, kdy Agrofert zaměstnává lidi, konkrétně tu pracuje 190 novinářů, sto lidí na marketing a firma má dneska 322 lidí. Dneska dokončili 77 různých mutací.

Pokud sledujete nebo dostáváte tento týdeník, který je každý čtvrtek zdarma, tak musíte konstatovat to, že novináři tu píšou, co chtějí. Já na to nemám žádný vliv. A určitě to není projekt, který má souvislost s politickým hnutím. Je to projekt, který je důležitý, protože jde o regionální záležitost. Pokud je tam nějaká inzerce, tak je normálně zaplacená.

Máme samozřejmě problémy v hnutí, protože nám naši sympatizanti a okresní manažeři nadávají, proč to hnutí nepropaguje a že si tam nemůžou říkat, co chtějí. To jsme si ale vydiskutovali. Novináři, kteří tu pracují, předtím byli v Sedmičce, VLP (vydavatel Deníku), Hospodářských novinách nebo v Mladé frontě Dnes. Není nic lepšího, než jim zavolat a ověřit si to, jestli tam Babiš něco říká. Neříká nic.

Já jen říkám panu Jugrovi, ať zabezpečí, aby Češi ten týdeník četli a aby měl zajímavý obsah. Je to o životě tam, kde lidé žijí, není to žádný bulvár. 77 mutací je super výkon. Je to samozřejmě projekt nákladný. Od začátku jsme věděli, že ho budeme dotovat, ale cíl je takový, že v roce 2015 bychom chtěli pokrýt náklady.

Red. : Mluvil jste o svých problémech s novináři. Ve svých výrocích býváte poměrně ostrý, některá svá vyhrocená vystoupení pak berete zpět a omlouváte se za ně. Plánujete nyní tuto praxi přehodnotit a s působením v politickém hnutí ji zmírnit?

A. B.: Ve svých zkušenostech s novináři jsem mluvil o historii. Pana (Jaroslava) Spurného v Respektu jsem šestkrát žaloval. Nakonec jsme si tady dole (v areálu Agrofertu) sedli, ukázal jsem mu 40minutový projev v parlamentní komisi k Unipetrolu, který žádné noviny v Česku nikdy nezveřejnily.

Mluvím o médiích. Mluvím o tom, jak jsem byl u (Václava) Moravce, dívalo se na to 750 tisíc lidí, a poprvé v historii jsem nebyl ve zprávách, kdežto Peaková je tam od rána do večera. Když posbírala tisíc podpisů, tak to běželo na ČT, ale dnes od rána na ČT nebylo napsané, že je nějaké Ano. Pro Českou televizi jsme tabu, tam nejsme.

Když Euro, které je podle mne nejzkorumpovanější týdeník v této zemi a dělá kauzy na objednávku, psalo, že jsem estébák, tak to všude běželo. Když jsem ale podal v této věci žalobu, tak to nebylo nikde.

Nemám problém s médii, neskrývám se za mluvčí. Médií se nebojím. Kdybych neměl čistý stůl, tak nejdu a nestojím tu před vámi a nedělal bych to, co dělám.

Red. : Já jsem se ptal spíš na váš styl, který mnohdy působí konfrontačně, například v pořadu Máte slovo.

A. B.: Ano. S panem (Petrem) Machem jsme měli nevyřízené účty. Je to demagog a fanatik, který říká, že máme vystoupit z Evropské unie. Paní Jílková říkala, ať si bereme slovo. Tak jsem si ho vzal.

Pokud pan (Josef) Stehlík říká, že je za zemědělce, ale je to středočeská tluchořovsko-topolánkovská ODS, tak já říkám pravdu. Vy ji nechcete slyšet. Pravda obtěžuje. A my jsme tam, kde jsme byli za komunistů. Něco se říkalo nahoře a lidé v hospodách říkali něco jiného. Já to ale říkám rovnou. A to je průser, co?

U Jílkové jsem ujel. Já nejsem trénovaný. Nenaučím se mluvit jako (Bohuslav) Sobotka (ČSSD), uspávač hadů. Mluvit, mluvit a co z toho? Já, co říkám, dělám. Například tuto budovu jsem postavil za 400 mega.

Říkal jsem týdeník, je tu. Říkal jsem hnutí, tak jdeme do toho, děláme. Já nelžu a nekecám. Ale mluvím asi blbě.

Jan Kálal, kalal@mediafax.cz