Předčasné starobní důchody výhodou - fikce nebo skutečnost?

Je tomu již téměř rok (26.ledna 2001), co Poslanecká sněmovna schválila - a zhruba o měsíc později i Senát Parlamentu ČR - návrh novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Po relativně hladkém průběhu projednávání vstoupil tento normativní akt do našeho právního řádu (Sbírky zákonů) v pořadí roku 2001 jako stošestnáctý. V ohnisku zájmu navrhovatele, potažmo poslanců a senátorů, se ocitly především starobní důchody, zejména pak ty předčasné. Aktuálně je fokus  především na straně důchodců, resp. pojištěnců, kteří hodlají této možnosti využít.

Starobní důchody.

          Nejdříve si, spíše pro pořádek a následující srovnání, všimneme úpravy standardního starobního důchodu, tedy důchodu, na který vznikl nárok dosažením důchodového věku:

Podle ustanovení § 29 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění má pojištěnec  nárok  na starobní  důchod, jestliže  získal dobu pojištění nejméně

a) 25  let a  dosáhl aspoň   věku potřebného  pro vznik  nároku na

   starobní důchod, nebo

b) 15  let a  dosáhl aspoň  65 let  věku, pokud  nesplnil podmínky

   podle písmene a).

Výše  procentní výměry starobního  důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku  na tento důchod 1,5  % výpočtového základu měsíčně.

Nyní si můžeme stručně zrekapitulovat, jaké změny přinesla novela v oblasti starobních důchodů, pro které se vžil název předčasné.

Dočasně snížený předčasný starobní důchod 

Pojištěnci vzniká podle § 30 zákona o důchodovém pojištění nárok  na starobní důchod  i před dosažením důchodového věku, jestliže

a) získal dobu pojištění nejméně 25 let,

b) byl  veden nepřetržitě  po  dobu  nejméně 180  kalendářních dnů

   v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce, a

c) ke dni  uplynutí doby podle písmene  b) do dosažení důchodového

   věku mu chybí nejvýše dva roky.

Kromě toho má pojištěnec  nárok  na  starobní  důchod  před dosažením

důchodového věku též, jestliže

a) získal dobu pojištění nejméně 25 let,

b) ke dni, od něhož má být starobní důchod přiznán, je poživatelem

   částečného  invalidního důchodu  a

c) ke dni uvedenému  v písmenu b) do dosažení  důchodového věku mu

   chybí nejvýše dva roky.

Poslední - z tzv. kvalifikovaných důvodů - přichází v úvahu situace, kdy pojištěnec  před dosažením důchodového věku získal dobu pojištění nejméně 25 let, pobíral  plný invalidní důchod  nepřetržitě aspoň po  dobu pěti let, a

nárok  na  plný  invalidní  důchod  pobíraný  nejméně po  uvedenou dobu zanikl a ke  dni odnětí tohoto důchodu do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše pět let.

          Zákon o důchodovém pojištění zatím předpokládá, že nárok  na  starobní  důchod  v posledních dvou uváděných případech vzniká,

splní-li se  předepsané podmínky do 31. prosince 2006.

Výše  procentní výměry starobního  důchodu, na který  vznikl

nárok takto, se  stanoví obdobně jako při obecné úpravě, ale s tím, že tato

výše se snižuje o 1,3 %  výpočtového základu za každých i započatých

90  kalendářních  dnů  z  doby  ode  dne,  od  kterého se přiznává

starobní  důchod,  do  dosažení  důchodového  věku. Zde se také udála jedna z nejvýznamnějších změn obsažených v novele neboť, zákonodárce přitvrdil při penalizaci předčasného odchodu do starobního důchodu o 30 %.

Snížení procentní výměry z tohoto důvodu je ovšem časově limitováno, odtud také výraz profesního slangu dočasně snížený, protože při dosažení důchodového věku lze v tomto případě požádat o starobní důchod podle obecné úpravy. Zmíněná penalizace tak vlastně trvá dva roky, a poté je pojištěnec v řadě svých výdělečně činných vrstevníků ve výši procentní výměry pozadu pouze o ony dva roky - nebo dobu ještě kratší. Hraniční příklad obecně promítající relaci těchto vztahů přibližuje následující tabulka.

Není bez zajímavosti, učiníme-li krátký exkurs do nedávné minulosti, že zavedení tohoto institutu do praxe sociálního zabezpečení v roce 1988 vůbec neprovázelo snížení výpočtu, naopak se uplatňovala fikce dalšího zaměstnání do dosažení důchodového věku. Tehdy ovšem šlo o instrument, řešící zásadně odlišný problém.

Trvale snížený předčasný starobní důchod

          O trvale sníženém starobním důchodu se v tomto případě hovoří proto, že zákon u této dávky vylučuje nárok nejen na standardní starobní důchod, ale i nárok na dočasně snížený starobní důchod.

Jestliže u dočasně sníženého starobního důchodu, alespoň v prvním z (kvalifikovaných) důvodů, můžeme najít paralelu s úpravou platnou do 31.12.1995 (dikce použitá v zákoně č. 39/1994 Sb. byla totožná) , tak trvale snížený představuje novou kvalitu, uplatňovanou teprve od 1.1.1996.

Pojištěnec  má  nárok  na  tento starobní  důchod  před dosažením důchodového věku, jestliže

a) získal dobu pojištění nejméně 25 let, a

b) do dosažení důchodového  věku mu ode dne, od  něhož se starobní

   důchod přiznává, chybí nejvýše tři roky.

c) o tento důchod požádal (lze jej přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o   jeho přiznání).

  Výše  procentní výměry starobního  důchodu se v daném případě stanoví opět obdobně jako při obecné úpravě, ale tato výše se snižuje o 0,9 %  výpočtového základu za každých i započatých 90  kalendářních  dnů  z  doby  ode  dne,  od  kterého se přiznává starobní  důchod,  do  dosažení  důchodového  věku.

  Posun oproti dosavadní úpravě je ještě markantnější, protože snížení procentní výměry je o 50 %  vyšší než bylo dosud. V některých případech dokonce o 200 %, protože do 30.6.2001, u zvlášť definovaného okruhu pojištěnců, činila penalizace pouze 0.3 %. 

Pokračování v části II. - Udávané důvody změn dosavadního režimu jsou opodstatněné nebo ne?