Jak řecké volby ovlivňují ekonomiku?

Ačkoliv odpočítávání před řeckými volbami, které by měly rozhodnout, zda eurozóna bude pokračovat ve stávajícím složení, začalo, trhy s rizikovými aktivy jakoby si z toho nic nedělaly. Optimismus (akciových a komoditních) trhů je založen na dvou diskutabilních předpokladech. Za prvé, podle neoficiálně publikovaných předvolebních odhadů to prý vypadá, že by většinu v parlamentu mohly získat tzv. proevropské strany. Za druhé, trhy se tak trochu řídí pravidlem “čím hůře, tím více” - resp. počítají s tím, že klíčové centrální banky světa mají v záloze připravenou masivní koordinovanou akci na podporu ekonomiky.

Obojí jistě může po neděli nastat, nicméně podivuhodné chování finančních trhů před riskantními řeckými volbami má i třetí rozměr. Záchrana španělských bank se totiž podepsala na chování řeckých politických stran velmi očekávaným způsobem. Klíčoví tvůrci hospodářské politiky v EU správně rozhodli o tom, že záchranný balík pro španělské banky není vázán na nějaká další úsporná opatření. Tímto benevolentnějším přístupem ovšem eurozóna nahrála na smeč nejen radikální levicové opozici, ale vlastně celé politické scéně v Řecku. Předvolební rétoriku původně používanou jen radikální levicí založenou na premise, že úsporná opatření ordinovaná tzv. Trojkou (MMF, ECB a EK) je třeba odmítnout a že Němci blufují, když tvrdí, že mohou Řecko dostat mimo euro, nyní převzaly i umírněné strany v Aténách. Původně schizofrenní situace pro řeckého voliče, který by na jedné straně rád zůstal v eurozóně a na straně druhé chce poslat Trojku k čertu, se tak z hlediska rozhodování značně zjednodušila. Ať již vyhraje v neděli kdokoliv, tzv. Memorandum (úsporný program ordinovaný MMF) je mrtvé a Řekům bude nutné opět ulevit (s jejich splátkovým kalendářem). Je však otázkou, zdali takto jednoduše vidí povolební situaci v Řecku i oficiální věřitelé v čele s Němci. Uvidíme po neděli.

Na vývoj měny budou mít vliv víkendové volby v Řecku

Ze včerejších zisků eura nedokázaly středoevropské měny s výjimkou zlotého dále těžit. Zatímco forint s korunou se odpoledne obchodovaly prakticky beze změny vzhledem k hodnotám z předchozího dne, zlotý se posunul pod hranici EUR/PLN 4,30. Klíčovou událostí pro další vývoj cen regionálních aktiv budou víkendové volby v Řecku. Domníváme se, že jejich výsledky mohou středoevropským měnám stěží prospět a proto sázíme na jejich další oslabování.

Euro třetí den v řadě posilovalo díky spekulacím o tom, že centrální banky mají v záloze plán na koordinovanou akci v případě řeckého euro-exitu. Dolaru zase nehrály do karet rostoucí sázky na QE3. Měnový pár se vyhoupl k 1,264 EUR/USD. Atmosféra před víkendovými volbami bude napínavá a s dalšími zisky eura v tuto chvíli spíš nepočítáme. Naopak pravděpodobná povolební nejistota v Řecku může euru nehledě na koordinovanou akci centrálních bank zatopit.

Komodity zažívají spíše smíšené obchodování

Komodity zažily ve čtvrtek smíšené obchodování se sníženou volatilitou. Událostí dne bylo vídeňské zasedání OPECu. To podle očekávání přineslo zachování produkční kvóty na 30 milionu barelů ropy denně (mb/d), což by znamenalo snížení aktuální těžby o cca 1,6 mb/d. Po těchto zprávách ropa mírně posilovala a cena barelu Brentu se tak dostala k 98 USD. Podle názoru ČSOB však zasedání žádné zásadní změny nepřineslo. I nadále očekává, že Saúdská Arábie bude hrát roli klíčového dodavatele a že v případě větší poptávky bude ochotna produkovat ropu nad rámec dohody. Proto neočekávájí, že by celková produkce kartelu v červenci klesla na zmíněných 30 mb/d, obzvláště vezmeme-li v úvahu nastupující embargo na dovoz ropy z Íránu do Evropy a sezónně vyšší poptávku. Saúdskoarabský ministr pro ropu Naimi na počátku týdne uvedl, že by byl i pro navýšení kvót, aby se předešlo nepříznivému dopadu zmíněných dvou událostí na trh. Později dodal, že je spokojený se současným stavem, což si vysvětlujeme jako potvrzení současné strategie klíčového producenta ropy.

Dluhopisy v Evropě také díky nejistotě ohledně řeckých voleb rostly

Španělské a italské výnosy včera mířily dál vzhůru. Španělský desetiletý výnos dosáhl 7 % především kvůli nejistotě ohledně řeckých voleb a detailu pomoci pro španělský bankovní sektor. Poptávka ve včerejší italské aukci (3 a 7 let) nebyla úplně zlá, výnosy ale oproti minulému měsíci výrazně vzrostly - na třech letech se Italové financovali za 5,3 % oproti 3,91 % v květnu. Rostly ale nakonec i výnosy bezpečných dluhopisů v USA i v Německu. To pravděpodobně odráželo rostoucí sázky na blížící se akci FEDu a ECB. Tu v pozdním obchodování podpořily zprávy CNBC, že na víkendovém zasedání G20 se připravuje koordinovaná akce centrálních bank.