Co lze očekávat po volbách ve Francii a Řecku?

Výsledky voleb v obou zemích náladu investorům příliš nezlepšily. V případě Francie lze však očekávat, že i nový socialistický prezident nepopře závazky Francie v oblasti snižování veřejných  deficitů. Prezident Hollande bude muset pravděpodobně splnit pár populistických předvolebních slibů, na kterých vystavěl svou kampaň, nicméně si rozhodně nemyslím, že by Francie celkově otočila o 180 stupňů. Z tohoto pohledu předpokládám, že negativní efekt francouzských voleb na finanční trhy bude spíše přechodný. Indikují to např. i výnosy francouzských státních dluhopisů, jejichž výnosy tento týden nijak dramaticky nerostou, což naznačuje, že většina investorů vnímá situaci podobně.

V případě Řecka je situace složitější. Na jedné straně investoři velkou část svých investic do řeckých státních dluhopisů již odepsali a riziko jejich nesplacení se částečně "materializovalo", takže další vývoj již těžko může přinést "hmotnaté" ztráty, samozřejmě vyjma peněz z MMF, EFSF a ECB. Z tohoto lokálního pohledu nás tedy těžko něco překvapí. Odchod Řecka s eurozóny by byl katastrofou pro Řeky, pro eurozónu jako takovou dlouhodobě spíše úlevou. Na druhé straně je však situace nebezpečná svou symbolikou, která opět jako již mnohokrát naznačuje, že špatná ekonomická situace může veřejné mínění vehnat do náručí extrémistických stran. Paradoxně si myslím, že by řecký příklad v konečném důsledku mohl sloužit jako odstrašující případ pro občany a politické subjekty ostatních zemí a donutit je vnímat situaci reálně. Možná jsem nevyléčitelný optimista, ale z tohoto důvodu si opět i zde myslím, že negativní efekt na akciové trhy bude dočasný.

Lukáš Vácha, místopředseda dozorčí rady a obchodní ředitel pro institucionální a privátní klientelu
Conseq Investment Management, a. s.