ČNB hlasovala v březnu v poměru 6-1

Zápis z jednání bankovní rady České národní banky ze dne 29. března hodnotí druhou situační zprávu a její vliv na inflační výhled. Oproti minulé prognóze se inflační výhled významně nezměnil. Inflační rizika jsou zhruba vyrovnaná při lehce nižším výhledu úrokových sazeb. Směrem dolů působí silnější kurz koruny a výhled růstu v zahraničí (přestože nejistoty spojené s výhledem v poslední době poněkud zmírnily).

Směrem nahoru působí vyšší domácí inflace v důsledku zvýšení DPH. Celková meziroční inflace činila v únoru 3,7% a byla o 0,3% vyšší než očekávala prognóza. Dodatečné protiinflační riziko nyní představuje silnější kurz koruny oproti průměru za 1Q a možná další konsolidační opatření vlády. Proinflační riziko naopak zastupuje výhled cen ropy a krátkodobý výhled cen potravin.

Opět zaznělo, že inflační očekávání jsou nadále velmi dobře ukotvena jak v ročním, tak tříletém horizontu. Většina hlasů proto zachovala úrokové sazby beze změn. Dvoutýdenní repo sazba zůstála na úrovni 0,75%, diskontní sazba na 0,25% a lombardní sazba na 1,75%. Pro toto rozhodnutí se vyslovilo šest členů bankovní rady, Eva Zmrazilová hlasovala pro zvýšení sazeb o 0,25%.

Vývoj domácí ekonomiky včetně trhu práce a úrokových sazeb je v souladu s výhledem. V domácí ekonomice přetrvává obezřetnost a všechny komponenty domácí poptávky jsou utlumeny. Pokračující fiskální konsolidace budou omezovat veřejnou a soukromou spotřebu. Zazněl také názor, že opakované změny sazeb nepřímých daní mohou mít negativní vliv na inflační výhled. Čistý vývoz představuje jediný zdroj růstu HDP. Podle únorové prognózy bude česká ekonomika v letošním roce vlivem výrazného zpomalení zahraniční poptávky a pokračující domácí fiskální konsolidace stagnovat. V příštím roce v souvislosti s oživením zahraniční poptávky poroste o 1,9%.