V předchozích dvou dílech jsme se zabývali makroekonomickým prostředím a federálním dluhem USA. Tentokrát se podíváme do Evropy a také se začneme zabývat zlatem.

Díl první: Bude stát zlato 40 000 dolarů? Část 1.
Díl druhý: Bude stát zlato 40 000 dolarů? Část 2.

Evropa hledá bezpečí ve zlatě a americkém dolaru

Ztráta důvěry v zemi se obvykle projevuje tím, že věřitelé požadují vysoké úroky za nákup emitovaných vládní dluhopisů. Úroky dvouletých řeckých obligací (směnek) nyní dosahují 45 %, a v minulém roce se dostaly až na 70 %, což je situace, za které Řecká vláda nemůže fungovat.

Riziko v Evropě (vyjádřené růstem úroků), roste stále rychleji, protože slibované záchranné balíčky nepřišly a obyvatelstvo v Německu se obrací proti dalšímu navyšování fondu evropské finanční stability (EFSF), který byl vytvořen ve snaze uklidnit situaci. Německé kancléřka Angela Merkelová se během nedávných komunálních voleb mohla přesvědčit, že německá veřejnost není spokojena s dalším zvyšováním pomoci jiným na úkor německých daňových poplatníků.

Obrázek 1.

Wall Street Journal ze dne 5. září: "Jednání v Aténách mezi vládou a evropskými úředníky o poskytnutí záchranných peněz Řecku bylo pozastaveno do té doby, než se podaří vyřešit další propad v deficitu státního rozpočtu Řecka."

V září německý parlament (Bundestag), očekává schválení zákona, který umožní fondu SFSF preventivní nákup dluhopisů a rekapitalizaci bank. I když zákon bude pravděpodobně schválen, vášnivé debaty nenechávají nikoho na pochybách, že Německo se bude bránit snahám o další navýšení záchranného fondu SFSF. Odhaduje se, že fond by musel emitovat okolo 2 bilionů €, aby mohl zastavit rozšíření krize do Španělska a Itálie.

Stručně řečeno, osud evropské měnové unie visí na vlásku. A jak již bylo řečeno, zvládnout bankovní krizi bude v současné době mnohem obtížnější. Vlády jsou v mnohem horší situaci, protože při minulém zachraňování bank se již dramaticky zatížily státními dluhy. Zachraňovat soukromý kapitál bude tentokrát mnohemnáročnější, protože centrální banky nyní budou nakupovat pouze vládní dluhy. Pokud taková situace nastane, a otázkou není, jestli nastane, ale kdy se tak stane, pak to bude startovní výstřel pro konec systému emisí nekrytých peněz.

Do té doby můžeme na dalším grafu ukázat jasné známky toho, že mezi zahraničními centrálními bankami se začíná šířit strach, což naznačuje rostoucí ochota centrálních bank zaparkovat své peníze u FEDu. Dramatický nárůst reversních repo operací zahájil pád Lehman Brothers, čímž začal útok úvěrové krize. Současný vysoký nárůst těchto operací je vyvolán prudce se zvyšujícími obavami z evropské slabosti.

Zahraniční centrální banky zjišťují, že bezpečnost a výnos v USA je pro ně atraktivnější, než u vlastních bank. Bez ohledu na příčiny, tento stav vyjadřuje strach bankovního systému a naznačuje jen další potíže.

Obrázek 2.

V důsledku ztráty důvěry ve vývoj v Evropě přesouvají investoři své úspory do bezpečí švýcarského franku, do zlata a amerického dolaru. Přesuny do dolaru jsou však podstatně menší, protože dolar má své vlastní potíže.

Růst peněžní zásoby v USA se zrychluje

V poslední době se množství peněz díky likviditě FEDu skokově zvýšilo a ceny komodit rostly.

Obrázek 3.

Musíme vzít do úvahy, že důvodem růstu americké peněžní zásoby může být mezinárodní situace. Ztráta důvěry k vývoji v Evropě může stát za odlivem kapitálu z evropských bank a za zvyšováním vkladů v amerických bankách. Od počátku roku 2011 vyskočila peněžní aktiva v zahraničních institucích USA ze 400 miliard amerických dolarů na 800 miliard dolarů. Za toto zvýšení zcela jistě nemůže prudké oživení ekonomiky USA, ale jde o nárůst zahraničních vkladů způsobený obavami Evropanů o svoje úspory.

Zpět ke zlatu

Poté, co jsme prozkoumali fundamentální základy, se můžeme vrátit k poslednímu bezpečnému útočišti – ke zlatu. Následující graf ukazuje, že poměr zlata k růstu peněžní zásoby M1 a M2 je stále hluboko pod svým vrcholem z roku 1980.

Obrázek 4.

Dalším dílem do naší skládačky je následující graf, který ukazuje, že fiskální deficit a neustávající tisk peněz vyhnaly ceny komodit do výše. Jak je vidět na indexu světových cen potravin, za poslední rok vzrostl o 40 %. Před hypoteční krizí došlo k jeho rychlému růstu, v době nejhorší krize poklesl, ale v současné době společně se zlatem opět prudce roste.

Obrázek 5.

Mělo by být jasné, že v případě cen potravin a zlata žádná deflace nehrozí. Můžeme předpokládat neustálý cenový růst, zvláště pokud se banky vrátí ke své hlavní činnosti, kterou je poskytování úvěrů. Pokud však chceme zkoumat spekulativní horečku, tak nejvhodnějším způsobem není sledování trhu se zlatem, ale sledování toho, co vláda dělá se svojí měnou. A z tohoto pohledu nepochybně dojde k dalšímu, mnohem většímu znehodnocení měny, což jen ve svém důsledku znamená další růst cen.

V závěrečné části, exkluzivně jen ve zpravodajství www.akcieatrhy.cz v pondělí 12.12.2011, se budeme zabývat tím, kam až by mohla dospět cena zlata během následujících deseti let.