Bude stát zlato 40 000 dolarů? Část druhá

V první části jsme se zabývali makroekonomickým prostředím a růstem peněžní zásoby. V této části se budeme zabývat federálním deficitem USA.

Vládní dluhy se nahromadily do takové výše, že již nebudou nikdy splaceny. Roční deficit je nezvládatelný bez ohledu na to, že demokraté volají po větších výdajích a republikáni chtějí pokračovat ve snižování daní.

Další graf ukazuje, že současný deficit dosáhl katastrofální úrovně, a to i ve srovnání s oběma světovými válkami.

Obrázek 1.

Při bližším pohledu na odhady budoucího vývoje federálního deficitu vidíme, že Kongresový rozpočtový úřad (CBO) odhaduje očekávaný deficit státního rozpočtu pouze na základě zákonů, které již byly přijaty. Jinými slovy, nebere v úvahu nové zákony, které vládní výdaje opět trvale zvýší. Není proto žádným překvapením, že CBO v pravidelně publikovaných odhadech vývoje schodku rozpočtu optimisticky očekává snížení schodku a snížení deficitu.

Obrázek 2.

Mnohem realističtější pohled na odhad vývoje budoucího schodku rozpočtu, který v sobě již zahrnuje fixní výdaje nově přijatých zákonů, sestavuje společnost Concord. Její analýzy  nastiňují do budoucna mnohem vyšší deficity, než odhaduje Kongresový rozpočtový výbor (CBO). Tyto věrohodnější scénáře budoucího vývoje znázorňuje následující graf.

Concord upravuje odhady CBO tak, aby zahrnovaly předpokládané zvýšení příjmů prostředků státního rozpočtu ve stejné úrovni, jakou roste ekonomika (HDP). Přičemž jsou použity historicky průměrné hodnoty nárůstu HDP. Dále se počítá s tím, že mimořádné příjmy nebudou pokračovat do nekonečna. V případě války v Iráku a Afghánistánu se předpokládá postupné snižování stavů vojsk, až zhruba na jednu třetinu současné úrovně. Dále se domnívá, že plánované škrty v Medicare (na základě udržitelného růstu - SGR), budou odloženy, stejně jako k tomu došlo v posledních několika letech.

Předpokládá se i snižování daní po roce 2010. Dále se počítá s tím, že jednoroční úpravy Alternativní minimální daně nenabudou platnosti a daňové zatížení poplatníků zůstane zhruba stejné po celou dobu odhadované periody. Je započteno zvýšení dluhové služby (úroky), které vyplývá z uvedení této politiky do praxe.

Obrázek 3.

I když tyto věrohodné scénáře budoucího vývoje deficitu státního rozpočtu vypadají hrozivě, přesto se domníváme, že jsou z našeho pohledu ještě příliš konzervativní. Například společnost Concord předpokládá, že index spotřebitelských cen do roku 2021 nebude vyšší, než 2,3 %, a míra nezaměstnanosti do roku 2016 klesne úroveň 5,4 %. Stejně optimisticky předpokládá, že desetileté státní dluhopisy nenabudou vyšší úrokové sazby, než 5,3 % a reálná hodnota růstu HDP dosáhne do roku 2015 výše 5 %.

Do budoucnosti nikdo nevidí, veškeré naše zkušenosti z makroekonomického vývoje nás však vedou k očekávání mnohem vyšší inflace, vyššího úrokového zatížení a mnohem pomalejšího růstu HDP v uvedeném období. Výše uvedené scénáře nepočítají ani s recesí, která by dále snížila daňové příjmy a přinesla vyšší úrokové sazby při obsluze státního dluhu. Rozšíření války do Libye a Pákistánu, a komentáře prezidenta Obamy, že syrský prezident "musí odejít", naznačují, že vojenské výdaje budou i nadále vysoké.

Navzdory politicky korektním odhadům CBO ohledně deficitu USA, celkový dluh stále narůstá na mnohem nebezpečnější úroveň, přičemž skutečný deficit bude pravděpodobně podstatně horší než odhady –a dost možná, že katastrofálně horší. Z toho vyplývající znehodnocování dolaru tak vytváří optimistická očekávání, pokud jde o zlato.

Ekonomická situace v USA se rychle zhoršuje. V srpnu 2011 bylo vytvořeno 0 nových pracovních míst, přičemž revize údajů za předchozí měsíc vykázaly ztrátu 58 000 pracovních míst. A to i přesto, že tato tristní čísla v sobě obsahují údaj i o 81 000, malými firmami vytvořených nových pracovních místech, toto číslo se však pouze odhaduje. Další ekonomické ukazatele dokládají, že ceny nemovitostí zůstávají i nadále nízké a důvěra spotřebitelů se obrátila prudce dolů. Snižování daní společně s navyšováním vládních výdajů v oblasti nezaměstnanosti a stimulačních balíčků vede k prohlubování vládního deficitu a v jeho důsledku ke zvýšení pravděpodobnosti recese.

Když to všechno spojíme dohromady, je jasné, že trajektorie schodku veřejných financí a tedy zadlužení, bude i nadále nebezpečně stoupat.

Federální rezervní systém skočil do úvěrové krize oběma nohama, a od roku 2008 ztrojnásobil svou bilanci. Bylo toho dosaženo tak, že FED zčista jasna vytvořil federální rezervní vklady ve výši 1,6 bilionu dolarů a skoupil cenné papíry, kryté toxickými hypotékami. V další fázi nakoupil vládní dluhopisy. Historicky obyčejně docházelo k tomu, že Federální úvěry (s nízkým úročením) musely banky, pokud chtěly mít zisk, poskytovat soukromému sektoru za vyšší úrok, což zvyšovalo oběh peněz v ekonomice. Rozšíření úvěrového rámce proto umožňovalo rychlejší ekonomické zotavení. Tentokrát však k navýšení úroku nedošlo a tyto úvěry v soukromém sektoru neskončily.

Graf ukazuje strukturu vkladů u FEDu. Banky dostávají ze svých vkladů úrok ve výši 0,25 %, což je mnohem více, než v současné době mohou získat z krátkodobých půjček a z pokladničních poukázek. V důsledku toho drží u FEDu své vklady ve výši 1,6 bilionu dolarů, což je historicky bezprecedentní množství.

Obrázek 3.

Existuje rozdíl mezi tím, co nazýváme tištění peněz a oběhem fyzických papírových peněz. Z grafu vyplývá, že množství peněz v oběhu (modrá oblast grafu) roste relativně pomalu. Množství peněz v oběhu nezávisí na rozhodnutích FEDu, ale je výsledkem preference obyvatelstva. Záleží na tom, jestli chtějí mít lidé u sebe hotovost, nebo jestli se rozhodnou ponechat své vklady v bankách. Když začnou preferovat hotovost, jako je tomu obvykle v době vánočních svátků, tak požadavky na množství papírových peněz v komerčních bankách rostou. Komerční banka v takovém případě vyšle do FEDu několik kamionů, aby jí přivezly požadované dolarové bankovky, a FED sníží její účet u centrální banky. Jinými slovy, proces není řízen rozhodnutími FEDu, ale spotřebitelů a bank.

Pokud by chtěl FED vyvolat inflaci, tak nejlepším způsobem jak toho dosáhnout, by bylo zastavit výplatu úroků z vkladů bank. To by donutilo banky vyhledávat, komu mají půjčit peníze, a ty by začaly proudit přímo do systému.

FED překvapil trhy svým rozhodnutím ponechat základní úrokovou sazbu na výši 0 - 0,25 % až do poloviny roku 2013. Většina lidí, kteří si přečetli, že FED plánuje ponechat současné nízké úrokové sazby až do roku 2013, pravděpodobně jen pokrčila rameny a dál se věnovala své práci. Ale je důležité si uvědomit, že jediným způsobem, kterým bude FED schopen udržet své nízké úrokové sazby, je závazek k dalšímu nákupu státních dluhopisů za nově vytvořené peníze –což znamená dál tisknout peníze pro nákup neustávajícího proudu vládních dluhopisů.

Jedná se tu o další kolo kvantitativního uvolňování?

Následující graf ukazuje kombinaci opatření FEDu a dalších politických nástrojů použitých ke snížení sazeb a záchraně finančních institucí prostřednictvím různých programů. Patří mezi ně velké nákupy cenných papírů krytých hypotékami (MBS) s názvem kvantitativní uvolňování 1 (QE1) a velké nákupy státních dluhopisů tzv. QE2.

Extrapolace v tabulce ukazuje hrubý odhad, kolik peněz potřebuje FED vytvořit, pokud chce udržet nízkou úrokovou sazbu i během dalších dvou let. Přímku proložíme počátkem rozšíření nástrojů aktivní politiky FEDu na konci roku 2008, průsečíkem s dnešními hodnotami, nám po prodloužení do roku 2013 vyjde hrubý odhad, že snaha o udržení základní úrokové míry na současné nízké úrovni může vyžadovat dalších 1,5 bilionu dolarů.

Obrázek 4.

FED nevyčísluje požadované množství peněz a pravděpodobně ani neví, o jak veliké množství se jedná. Prostě bude nakupovat na volném trhu tak dlouho, dokud nebude dosaženo cíle. Pokud by došlo ke ztrátě důvěry v dolar, pak by mohla částka nutná k nákupům dosáhnout takové výše, že další tisku peněz by vedl k další ztrátě důvěry, a to by vyvolalo prudký vzestup inflace. Zatím tam nejsme. Ale tento druh neomezeného příslibu vytváří nebezpečný precedens, protože neznáme celkové náklady vyplývající z tohoto závazku. A aby bylo jasno, jedná se o ohromující závazek.

Mimo jiné, na zasedání FEDu, kde bylo přijato toto rozhodnutí, se řešily i mnohem agresivnější operace, jak rozšířit měnovou zásobu.

Není pochyb o tom, že z dlouhodobého horizontu povedou opatření FEDu ke znehodnocení dolaru.

V dalším grafu se podíváme, jak se odráží vklady komerčních bankovních subjektů v rozpočtu FEDu. To jsou peníze, které komerční banky uvádějí ve svých hospodářských přehledech. Z grafu jasně vyplývá, že místo toho, aby banky poskytovaly půjčky, zadržují své peníze na vkladech u FEDu. Výsledkem této situace je, že FED má na chod ekonomiky mimo bankovní sektor mnohem menší vliv, než tomu bylo v minulosti, a to i v případě extrémních záchranných balíčků a tisku peněz. Růst inflace se zatím omezuje jen na komodity, přičemž úrokové sazby zůstávají na rekordních minimech.

Obrázek 5.

Skutečnost, že tyto peníze zůstávají většinou jako hotovostní vklady u FEDu je důvodem, proč QE programy měly jen nepatrný vliv na ekonomiku. Je evidentní, že současnou hlavní prioritou FEDu je poskytovat podporu bankovnímu systému. Avšak do budoucna, tyto vklady - téměř 2 biliony dolarů – mohou být snadno uvolněny do systému, a výsledek může být velmi proinflační.

V následujících částech se podíváme do Evropy a budeme se zabývat tím, jaké úrovně by mohla dosáhnout cena zlata během následujících deseti let. Sledujte pozorně zpravodajství na serveru Akcieatrhy.cz.

Čtěte více: Bude stát zlato 40 000? Část 1.