Claus Vastrup: Nový šéf ECB by asi nechal Řecko padnout
Nový prezident Evropské centrální banky Mario Draghi překvapil. Rada se pod jeho vedením hned na prvním měnovém zasedání rozhodla snížit sazby. I proto se opět začalo spekulovat o tom, zda s Draghim přichází změna, a o tom, zda je nějaká změna potřeba. Dvakrát ano, odpovídá někdejší ekonom dánské národní banky a univerzitní profesor Claus Vastrup. Stále bouřlivěji se diskutuje o tom, jak Evropská centrální banka zvládá krizi v eurozóně, respektive o tom, zda se ke krizi staví správně. Co si myslíte vy? Claus Vastrup (CV): Myslím si, že to, jak se ECB chovala, bylo nebezpečné. Je ovšem nutné si uvědomit, že nakupovala dluhopisy problémových zemí eurozóny proto, že politici reagovali pomalu. Svým způsobem tak bankéři vzali zodpovědnost politiků na sebe. Teď však musejí politici ECB tohoto břemene zbavit. A musí také zřejmě ECB částečně rekapitalizovat. Přitom ovšem nesmějí banku kritizovat za to, co dělala. Je potřeba bankéřům říci: to, co jste dělali, bylo nutné; pomohlo to Evropě překonat určitou část krize. My teď banku budeme rekapitalizovat, čímž vám pomůžeme pokrýt ztráty, které vám nákupy problémových dluhopisů způsobily. Znamená to, že jsou teď na tahu politici? Nebo může ECB jednat samostatně? CV: Nevím, o kolik ECB kvůli státním dluhopisům přišla. Bez toho je těžké říci, zda banka potřebuje pomoc politiků a rekapitalizaci, nebo zda se o sebe postará sama, tedy dokáže vše sama zaplatit. Já o té druhé možnosti silně pochybuji. Pravděpodobně ji to něco stálo, a je proto nezbytné, aby politici vstoupili do hry a napumpovali nějaké peníze do ECB. Zažijeme propad akcií o desítky procent? Po Jeanu-Claudu Trichetovi převzal žezlo v ECB Mario Draghi. Hned prvním měnovým rozhodnutím svým způsobem překvapil. Čekáte, že se nějak výrazněji změní politika banky? CV: Nijak výrazně. Prostě proto, že je prezident jen jeden ze skupiny sobě rovných. I když je potřeba připustit jeden rozdíl – Trichet je bývalý úředník, Draghi ekonom. Můžeme se tedy dočkat jisté změny stylu. Trichet se – alespoň tak to vidím já – choval jako Evropan, který si prostě nedovede představit, že by nějaká země eurozóny zkrachovala. No a je možné, že Draghi s něčím podobným nebude mít tak velký problém. To tedy může být opravdu změna. Vy si tedy dokážete představit, že politici stále nebudou schopni najít skutečné řešení krize, vše bude na ECB, a Draghi tak nechá například Řecko zbankrotovat? CV: Nový prezident by se mohl inspirovat například bankrotem Kalifornie, ke kterému došlo v rámci americké "eurozóny" – v rámci americké monetární unie. Pokud vím, tak se v tom tehdy federální vláda nijak neangažovala. A na ostatní oblasti americké ekonomiky to přitom nemělo nijak velké dopady. Něco podobného by mohl být ekonomicky čistší způsob vyřešení současné krize. Rekapitalizovat banky, a pak nechat Řecko padnout. 5 pádných důvodů, proč Itálie není Řecko |
Poslední zprávy z rubriky Finance:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz