Navýšení Evropského záchranného fondu - realita vs. přání

Ve hře zůstává model pojištění, ačkoliv jsme se opět nedočkali žádných detailů nebo modus operandi. Zdá se, že EU nám kromě toho “prodává” také účelově založenou společnost (SPV), kterou budou podle mého názoru financovat “přátelé Evropy” - BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína), MMF a další. Nezaznamenal jsem nikoho, kdo vy vážně nabídl financování evropských problémů, politici nicméně přistupují k navýšení kapitálu, jako kdyby to byla nebeská mana.

Problémem zůstává velikost - “rádi” by měli k dispozici 800 až 1000 miliard eur, ale nejdříve musí stanovit, kolik prostředků budou potřebovat banky. MMF oznámil, že evropské banky potřebují zhruba 200 mld. eur, ne 35-70 mld. eur, s kterými počítala Evropská bankovní asociace. Pak je tu dalších 30 mld. eur v rámci odpisu části hodnoty řeckých dluhopisů a nakonec ECB, která potřebuje  prostředky, aby mohla pokračovat v podpoře sekundárních trhů do doby, než tato “nová opatření” vstoupí v listopadu nebo prosinci v platnost. Navíc, jak jsem zmínil již dříve, bude ve skutečnosti na  vytvoření bezpečnostního polštáře a kredibility pravděpodobně potřeba 3000 mld. eur, ne 1000 mld.

Zdá se, že politici mají pocit, že si koupili dost času na to, aby ve skutečnosti vytvořili Evropský mechanismus stability nebo další Velký plán. Tento plán ale zjevně nemá žádná kritéria nebo minimální požadavky, které by ho činily důvěryhodným. To vše bude teprve oznámeno, což jasně ukazuje na rozpory. Je to prezentováno jako vítězství, ale zdá se, že EU17 se dohodla jen na tom, že je potřeba, aby trh věděl, že něco přijde. A to je sotva nějaké změna.