Středa 26. října 2011 se měla podle předních evropských politiků nesmazatelně zapsat do historie Evropské unie. Poslední vývoj ale naznačuje, že to nemusí být příznivý moment. Trhům navíc nefandí ani další výhledy, které ekonomikám světa nevěstí nic dobrého.

Zatímco optimisté věří, že příznivá atmosféra na trzích bude zachována, neboť se pohne s největšími aktuálními problémy evropského klubu, pesimisté zase jistě řeknou, že třeba chování investorů na kapitálových trzích připomíná mediální klišé o příběhu cestujících na parníku Titanic.
 
Ti z nejbohatších tříd totiž, i když věděli, že v podpalubí prosakuje do lodi voda, ještě na horních palubách tančili. Řada ekonomických komentátorů totiž připomíná, že nejen v Americe, ale i v dalších částech světa pomalu vyprchává dobrá nálada, podpořená až dosud masivním přílivem peněz.
 
Trhům prý navíc nefandí ani další výhledy, které ekonomikám světa nevěstí nic dobrého. A gordický uzel problémů měla v Evropě rozetnout zásadní schůzka představitelů eurozóny, která měla představit řešení pro zadlužené země.
 
Jenže, zdá se, že možná bude všechno jinak. „Vzhledem k tomu, že bylo zrušeno dnešní zasedání ministrů financí EU bez udání náhradního termínu, tak bych řekl, že rozhodovací potenciál se o něco sníží, respektive nemá evropské radě kdo předložit návrh řešení, který měl dle dostupných informací vzejít ze zasedání ministrů financí,“ komentoval aktuální dění Milan Vaníček z J&T banky. S velkou pravděpodobností se tak dnes svět nedozví žádný konkrétní plán, na což by podle Vaníčka měly trhy reagovat spíše nervózně a nedá se vyloučit tlak na akciové trhy.
 
Otázka dne proto pro investory zní: Mám všechno prodat anebo ještě počkat?
 
Kromě výše popsané novinky v politickém dění okolo schůzky eurozóny, nahrávají prodejům investic nepříznivé makroekonomické výhledy pro země globální ekonomiky. Ty totiž předpovídají spíše stagnaci či dokonce pokles. Podle mnoha ekonomů se padající křivky výkonnosti prý dají čekat i tam, kde se dosud vedlo dobře, tedy například na rozvíjejících se trzích či na komoditách.

Čtete také: Evropu čeká recese, tvrdí manažeři evropských fondů
 
Analytici ale důvod k nějaké panice nevidí, i když opatrnost je na místě.
 
„Trh je nyní poměrně optimistický v očekáváních závěrů summitu eurozóny,“ uvedl ekonom společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Podle něj ale tento optimismus není na místě, a pokud bude v prvních dnech po summitu trh reagovat pozitivně, bude to dobrá příležitost z akciového trhu na čas vystoupit. „Opětovné nakoupení dlouhých pozicí bych následně doporučoval po korekci, která by podle mého názoru během listopadu měla přijít,“ dodal Hatlapatka.
 
Podle Milana Vaníčka bude vývoj kapitálových trhů do konce roku velmi nejistý, v závislosti na případném řešení dluhové krize Evropy. „V delším horizontu právě díky ekonomickému výhledu bych byl spíše velmi opatrný v horizontu například 6 měsíců. Samozřejmě vyřešení současné dluhové krize eurozóny může mít následně i pozitivní vliv na očekávání a samotnou ekonomiku, ale podobný efekt by měl spíše jisté zpoždění,“ dodal Vaníček.
 
Přísnější a větší regulace finančních trhů.
 
Své na trhu mohou způsobit i znovu ožívající tlaky na přísnější a větší regulaci finančních trhů, zvláště bank. Například podle časopisu Businessweek, který citoval ekonoma Josepha Stiglitze, dnes prý existuje příliš mnoho regulace namířené proti demokracii, ale regulace proti špatnému chování bank je nedostatečná. Jen v USA se jako lavina šíří názor, že velké finanční instituce jsou příliš agresivní ve snaze omezit stávající regulaci a jejich postup je většinou úspěšný. Jenže jde na úkor klientů a běžných lidí, dodávají kritici velké moci finančních institucí.
 

Zdá se ale, že ani přísnější či progresivnější regulace či, v evropském případě, oznámení řešení zadluženosti eurozóny, nemusí investorům vrátit chuť nakupovat. „Trh dříve či později pozná, že opatření přijatá summitem uklidní situaci opět jen na čas a skutečná strukturální změna evropské ekonomiky bude velmi obtížná, vzhledem k počtu států a tedy i rozdílných zájmů a tradičnímu přístupu evropských politiků řešit krize příliš pozdě a příliš málo razantně,“ konstatoval Marek Hatlapatka. I proto podle něj lze i nadále spíše čekat na trzích velké skoky cen, tedy volatilitu trhů, bez jasného trendu.

Pavel Král www.usporim.cz