(Kurzy.cz)
Analýza: Řecký haircut a rekapitalizace bank
Klíčovými prvky nového plánu boje proti dluhové krizi v eurozóně bude velikost „haircutu“ řeckého dluhu a rekapitalizace evropských bank, hlavních věřitelů Řecka. Výsledné řešení musí najít kompromis, který bude přesvědčivým krokem k zastavení krize a zároveň nebude tak nákladný, že sám o sobě zažehne další problémy. Příliš malý haircut neumožní stabilizaci Řecka a jeho návrat na trajektorii udržitelných veřejných financí. Příliš velký haircut a vysoké požadavky na kapitál bank mohou ohrozit stabilitu veřejných financí a ratingu celé řady evropských zemí. Správné řešení nesmí být ani málo, ani moc.
Řecko ke konci letošního roku dosáhne dluhu vládního sektoru 166 procent HDP. Smysluplným řešením je haircut alespoň 50 procent dluhu na 83 procent HDP. Pokud by se mělo Řecko více přiblížit maastrichtským kritériím a zvýšit šanci na dlouhodobě udržitelný fiskální vývoj, mohlo by se uvažovat o haircutu 60 procent, který by snížil dluh na 66 procent HDP.
Haircut řeckého dluhu by zatížil banky relativně snesitelnými náklady Odpis 50 procent dluhu by evropské banky zahrnuté do zátěžového testu EBA přišel na 26 miliard euro, 60procentní haircut na 31 miliard euro.
Zásadní vliv na rekapitalizaci bank bude mít požadavek na zvýšení kapitálové přiměřenosti. Podle současných požadavků by evropské banky měly postupně dosáhnout poměru jádrového Tier 1 kapitálu vůči rizikově váženým aktivům na úrovni 5 procent. Uvažuje se o jeho zvýšení a nejčastěji se mluví o 9 procentech. To by znamenalo, že banky budou muset nalézt dodatečných 194 miliard euro, a to buď z budoucích zisků, nebo externích zdrojů.
Následující tabulka ukazuje potřebnou rekapitalizaci evropských bank pro různé kombinace haircutu řeckého dluhu a požadované kapitálové přiměřenosti.
Tab 1. Rekapitalizace evropských bank (mld. euro)
Cílová kapitálová přiměřenost bank (core Tier 1) | ||||||
Haircut řeckého dluhu | 5% | 6% | 7% | 8% | 9% | 10% |
40% | 20 | 31 | 68 | 132 | 224 | 341 |
45% | 23 | 34 | 71 | 135 | 228 | 345 |
50% | 26 | 37 | 75 | 139 | 232 | 349 |
55% | 28 | 40 | 78 | 142 | 235 | 353 |
60% | 31 | 43 | 81 | 146 | 239 | 357 |
Jedním z nejpravděpodobnějších scénářů je 50procentní haircut řeckého dluhu a navýšení kapitálové přiměřenosti na 9 procent. S těmito předpoklady pracujeme po zbytek této analýzy. Při těchto parametrech by největším požadavkům na doplnění kapitálu čelily britské, německé a francouzské banky. Naopak mezi nejlépe připravené patří skandinávské banky a do první desítky patří také maďarská OTP a polská PKO.
Tab. 2 Největší požadavky na rekapitalizaci (mld. eur)
RBS | 19,0 |
Deutsche Bank | 13,4 |
Unicredit | 12,7 |
BPCE | 12,1 |
Societe Generale | 12,1 |
Barclays | 11,1 |
BNP | 10,6 |
Commerzbank | 9,7 |
National Bank of Greece | 7,9 |
LBG | 7,0 |
Tab. 3 Nejlépe kapitalizované evropské banky (core Tier 1)
Danske Bank | 13,0% |
Jyske Bank | 12,6% |
Sydbank | 13,6% |
OTP Bank | 13,6% |
Irish Life & Permnt | 20,4% |
PKO Bank | 12,2% |
Banca March | 23,5% |
Op-Pohjola | 11,6% |
Bqe/Cs D'Epargne (LUX) | 12,9% |
Rabobank | 10,7% |
Doplnění kapitálu bank by měl primárně poskytnout soukromý sektor. Za současné situace je ovšem obtížné odhadnout zájem investorů. Pokud by musely prostředky k rekapitalizaci poskytnout vlády jednotlivých zemí, zatížilo by to nejvíce v relaci k velikosti ekonomiky Kypt a Řecko. Absolutně největší náklady by podle očekávání nesly Velká Británie, Německo, Francie a Španělsko.
Tab. 4 Náklady rekapitalizace pro jednotlivé země
Náklady rekapitalizace pro jednotlivé země: | |||
% HDP | mld. EUR | dluh/HDP | |
Kypr | 25,9% | 4,7 | 88% |
Řecko | 13,8% | 30,3 | 157% |
Španělsko | 3,4% | 37,0 | 68% |
Velká Británie | 2,5% | 42,7 | 84% |
Portugalsko | 2,4% | 9,0 | 102% |
Francie | 1,9% | 37,8 | 85% |
Slovinsko | 1,7% | 0,6 | 43% |
Německo | 1,6% | 39,9 | 82% |
Rakousko | 1,4% | 4,1 | 74% |
Itálie | 1,3% | 21,1 | 120% |
Problém je v tom, že u některých zemí by mohla rekapitalizace bank ohrozit jejich vlastní veřejné finance. Zcela jasným případem jsou řecké a kyperské banky s výraznou expozicí vůči řeckému státnímu dluhu, na jejichž sanaci by lokální zdroje téměř jistě nestačily. Nicméně pod tlak by se mohly dostat Španělsko, Portugalsko, Francie či Itálie, resp. jejich ratingu a trhy s jejich státními dluhopisy. Tyto země by se proto mohly obrátit s žádostí o prostředky na rekapitalizaci svých bank k EFSF a čerpat z něj až 103 miliardy euro.
Otazník visí nad britskými bankami, jejichž rekapitalizace by mohla zatížit veřejné finance až 43 miliardami euro a vzhledem k tomu, že Velká Británie není členem eurozóny, není pravděpodobné čerpání z EFSF. Nicméně 2,4 procenta HDP není nezvládnutelné, při celkové výši vládního dluhu 84 procent HDP.
David Marek, Patria Finance
Poslední zprávy z rubriky Finance:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz