Proti dohodě o řešení dluhové krize byly hlavně Španělsko, Itálie a Portugalsko
BRUSEL (MEDIAFAX) - Ministři financí Evropské unie (EU) museli během sobotního téměř desetihodinového jednání překonávat hlavně odpor Španělska, Itálie a Portugalska, kterým se nelíbí zvýšení kapitálové přiměřenosti bank. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters.
I přes odpor tří zemí se ministři dohodli na nutnosti zvýšit kapitálovou přiměřenost a poskytnutí částky 100 miliard eur evropským bankám, aby je ochránili před dopady hrozícího bankrotu Řecka a zároveň zabránili rozšíření dluhové krize po celé eurozóně.
Ministři nyní předají dohodou k jednání šéfům Evropské unie, kteří se v neděli sejdou k jednání nad "komplexním" řešením dluhové krize. To by mělo obsahovat jak druhý záchranný program pro Řecko, rozšíření záchranného fondu eurozóny (EFSF) a posílení evropského bankovního systému.
Z nedělního summitu se nečeká žádný výsledek, ale německá kancléřka Angela Merkelová již prohlásila, že podle jejího názoru řešení přinese další summit, který se má konat ve středu. S tím souhlasil i francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
"Musíme přijmout dalekosáhlá rozhodnutí. A ta musejí být pořádně připravena. Jsem přesvědčena, že ministři financí dosáhli pokroku a že nám se podaří dosáhnout potřebných cílů do středy," řekla Merkelová novinářům.
"Pokroku již bylo dosaženo. Od teď do středy musíme najít řešení, strukturální řešení, ambiciózní řešení, definitivní řešení," řekl francouzský prezident. "Nemáme na výběr," dodal.
S dohodou se dlouho zdráhaly souhlasit tři členské země, které budou muset na posílení bankovního systému věnovat nemalé částky. Španělsko, Itálie i Portugalsko však tlaku zbylých 24 členských zemí unie nakonec podlehly.
Podle zdrojů agentury Reuters nicméně částka 100 miliard eur, kterou ministři financí určili na rekapitalizaci bank, se možná na stůl nedělního summitu nedostane a šéfové vlád unie se o ní budou muset dohodnout znovu.
"Připravili jsme základy dohody ohledně bank," řekl švédský ministr financí Anders Borg reportérům po jednání ministrů financí EU. "Prvním řešením (pro rekapitalizaci bank) je zadržení dividend a vytěžení zisku a také pochopitelně budou za to mít odpovědnost národní vlády," řekl ministr.
Pokud se evropským lídrům podaří dosáhnout dohody o rekapitalizaci bank v nejbližších dnech, bude to představovat významný posun směrem k řešení krize, která již téměř dva roky ohrožuje Evropskou unii i celou globální ekonomiku.
V několika významných tématech však stále panují neshody a mezi nedělí a středou tak politiky čeká velmi těžké vyjednávání, aby se jim podařilo dosáhnout takové dohody, která by přesvědčila finanční trhy a hlavní obchodní partnery Evropské unie, že se krizi podaří zažehnat.
Hlavním problematickým bodem je rozšíření záchranného fondu eurozóny EFSF, který byl založen v loňském roce a zatím byl použit pouze na záchranu Irska a Portugalska. Finanční trhy totiž nejsou přesvědčeny, že EFSF je dostatečně silný, aby zvládl problémy, které by mohly způsobit dluhové problémy Španělska a Itálie. Politici tak hledají možnosti, jak rozšířit kapacitu fondu bez toho, aby mu musely jednotlivé členské země zvyšovat garance.
Jeden z návrhů nicméně počítá s možností, že by se investorům do španělských, italských a dalších rizikových zemí eurozóny, daly záruky, které by je přesvědčily, že jde o bezpečné cenné papíry. Záruky by se však týkaly pouze části dluhopisů, možná jen pouhých 20 procent.
Francie a některé další státy nicméně věří, že lepším způsobem řešení problému by byla změna EFSF v bankovní instituci, která by mohla žádat o půjčky Evropskou centrální banku (ECB) a ta by mohla potenciálně poskytnout neomezenou likviditu. Proti tomuto návrhu se postavilo Německo, Nizozemsko, Finsko i samotná ECB. Podle Evropské komise by navíc toto řešení nejspíš porušovalo pravidla Evropské unie.
Dalším významným problémem je to, jak naložit s Řeckem, tedy se zemí, jejíž rostoucí zadluženost a snahy o falšování ekonomických ukazatelů vlastně nastartovaly celou krizi. Řecko již v loňském roce obdrželo záchranu ve výši 110 miliard eur od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF), ale nyní potřebuje další finanční prostředky.
Již 21. července tohoto roku se EU dohodla se soukromými investory, že dobrovolně přijmou 21procentní snížení hodnoty dluhopisů ve snaze ulehčit Aténám dluhovou zátěž. Zároveň se EFSF dohodl s MMF, že Řecku poskytnou dalších 109 miliard eur.
Dohoda se však rozpadla ve chvíli, kdy se zhoršila ekonomická situace Řecka, které nebylo schopno dodržet rozpočtové cíle a jehož ekonomika se propadla hlouběji, než se čekalo. Nyní tedy bude muset soukromý sektor přijmout snížení svých investic do řeckých dluhopisů až o 50 procent, nemluvě o ztrátách, které se dotknou veřejného sektoru.
I když je Řecko jednou z menších ekonomik eurozóny, je hledání způsobu jeho záchrany velmi složité. Soukromý sektor, který reprezentuje Institut mezinárodní financí (IMF), je silně proti změnám dohod z 21. července, protože další odpisy hodnoty dluhopisů by banky přivedly do obrovských ztrát.
Výkonný ředitel IMF Charles Dallara, který se účastnil sobotního jednání v Bruselu, prohlásil, že pokroku sice dosaženo bylo, ale jen omezeného. "Jsme stále připraveni hledat další možnost dobrovolného přístupu založeného na realistickém výhledu vývoje řecké ekonomiky a obnovení přístupu Řecka na finanční trhy," řekl.
Vzhledem k tomu, že mezi největší držitele řeckých dluhopisů patři francouzské banky, nebude ani Paříž ochotná tlačit soukromý sektor k tomu, aby odepsal příliš velkou část hodnoty řeckého dluhu, a bude trvat na tom, aby jakákoliv dohoda byla na dobrovolné bázi. Hlavní obavou Francie totiž je, že by mohla přijít o úvěrové hodnocení na úrovni AAA, pokud by některá z jejich bank potřebovala rekapitalizovat od státu.
Zároveň šéfové eurozóny zvyšují tlak na Itálii a Španělsko, aby udělaly mnohem víc pro snižování rozpočtových deficitů a růst ekonomiky. Vzhledem k tomu, že výnos španělských a italských dluhopisů na finančních trzích dosahuje rekordních úrovní, náklady na financování deficitu rostou také dramaticky, což vytváří problém likvidity, který si eurozóna nemůže dovolit.
Lídři EU budou teď tlačit hlavně na italského premiéra Silvia Berlusconiho, aby dodržel své sliby ohledně výdajových škrtů a investic k nastartování ekonomického růstu, což by mohlo Itálii dostat z tlaku finanční trhů.
V proslovu před křesťansko-demokratickou stranou německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala právě Itálii a Španělsko, aby snížily úroveň svého zadlužení. "Španělsko již udělalo hodně, ale nejspíš bude muset udělat mnohem víc, aby si získalo důvěru trhů," řekla Merkelová. "Pokud se svými rozpočty nebudou nic dělat, pokud i nadále budou mít dluhy ve výši 120 procent (HDP) jako Itálie, pak bude úplně jedno, jak vysoká ochranná zeď bude. Protože to stejně nepomůže ke znovuobnovení důvěry trhů," zdůraznila Merkelová.
David Vandrovec, Filip Sušanka, vandrovec@mediafax.cz
TNBiz.cz - Zprávy TNBiz jsou zpravodajským kanálem Televize Nova, TN.cz společnosti CET 21. TN.cz přináší zpravodajství z domácí i zahraniční ekonomiky a politiky.
Poslední zprávy z rubriky Finance:
Přečtěte si také:
Prezentace
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
25.03.2024 Šachista tradingovým mistrem světa: Jak Ján...
21.03.2024 Největší výzvy pro současné obchodníky? Názory...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz