Inflace v eurozóně stoupla

Podle odhadů míra inflace v zemích eurozóny stoupla v září na 3 %, přičemž v srpnu byla její výše 2,5 %. Snahou Evropské centrální banky přitom je udržet inflaci do 2 %. Dá se tedy očekávat další zvýšení úrokových sazeb ze strany ECB?

Před čtvrtečním hlasováním ECB o úrokových sazbách čekal jejich zvýšení asi jen málokdo. Vzhledem k aktuálnímu stavu ekonomické aktivity a očekávanému vývoji byly spíše slyšet spekulace o snižování sazeb a unáhlenosti předchozího utažení měnové politiky. V okamžité reakci na ponechání sazeb na úrovni 1,50 % evropské akciové indexy dokonce mírně oslabily.
V současné chvíli čelí Evropská centrální banka složité situaci. Srpnová inflační data ukázala překvapivě silný růst cenové hladiny na úrovni 2,5 %, odhad pro zářijový vývoj pak ukazuje až na 3% růst v zemích eurozóny (finální číslo bude zveřejněno 14. října 2011). Cílem ECB je přitom udržování cenové stability, definované jako meziroční nárůst cenové hladiny poblíž hranice 2 %. V dalším zvyšování základní úrokové sazby je ale ECB velmi limitována jak vývojem dluhové situace periferních států EMU a situací na mezibankovním trhu, tak očekávaným snížením tempa růstu HDP napříč celou eurozónou, která by naopak potřebovala podpořit sazbami nižšími.
Při nemožnosti využití standardních nástrojů měnové politiky tak ECB na první pohled zvolila vyčkávací taktiku a ponechala sazby beze změny. Pro podporu mezibankovního trhu, jehož „zamrznutí“ po propuknutí finanční krize v roce 2008 bylo příčinou přenesení problémů finančního sektoru do reálné ekonomiky a jednoznačné uvolnění měnověpolitických podmínek nejen pro periferní země ale ECB zvolila zbývající možnost nestandardních nástrojů. Bankám poskytne likviditní zdroje ve formě fixně úročených půjček na dvanáct a třináct měsíců (a to v neomezeném objemu) a obnoví nákupy krytých dluhopisů ve výši 40 mld. €, jejichž předchozí odkupy v objemu 60 mld. € ukončila letos v červnu.
V nejbližší době tak zvýšení úrokových sazeb ze strany ECB neočekáváme. Centrální banka se aktuálně spíše než na inflaci bude soustředit na uvolnění podmínek na mezibankovním trhu, dodání neomezené likvidity a podporu ekonomik cestou nestandardních nástrojů a v případě silnějšího zhoršení ekonomické výkonnosti spíše přistoupí ke snížení sazeb.
Jan Schiller, portfolio manažer společnosti Conseq