Hrozbou dostavby Temelína jsou Němci, Rakušané i tuzemští aktivisté, varuje studie vládu

PRAHA (MEDIAFAX) - Výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín ohrožuje řada možných komplikací, jejich souhrn pro středeční jednání kabinetu připravil vládní zmocněnec pro dostavbu Václav Bartuška. Rizikem je podle něj odpor Němců, Rakušanů, ekologických aktivistů i zdlouhavá úředničina.

"Stoupá riziko ovlivnění celkové federální politiky (v Rakousku i Německu) pod tlakem ostře protijaderně se profilujících spolkových zemí (Horní Rakousko, Dolní Rakousko, Bavorsko)," stojí v analýze slabých míst výstavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín. K jejímu projednání na schůzi Nečasova kabinetu je přizvaná i šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

"Dalším rizikem jsou předvolební kampaně ve zmíněných zemích, které dávají prostor k ostré a někdy až populistické profilaci některých politiků," dodává studie.

Podle dokumentu je hrozbou pro rozšíření Temelína budoucí přeskládání federálních nebo spolkových vlád. Zatímco v současnosti je podle analýzy situace v tomto ohledu příznivá, v případě vítězství nebo posílení stran "s jasnou protijadernou profilací a rétorikou" se může zkomplikovat.

V rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) byl ze strany Rakouska a Německa zaznamenán "nejen zvýšený zájem příslušných úřadů EIA, ale rovněž zvýšený zájem místních samospráv a především veřejnosti (přibližně 7 000 vyjádření z Rakouska, 3 000 vyjádření z Německa)," uvádí studie.

Němci a Rakušané by byli nejradši, kdyby se tématika rozšíření Temelína projednala i na jejich území. Podle Bartušky jde ale o dvousečnou zbraň. Na jedné straně by něco takového mohlo být od Česka vnímané jako vstřícný krok, na druhé straně by bylo časově a finančně náročné svolat desítky odborníků na jedno místo.

Temelínský zmocněnec varuje před tím, že Česko si nemusí oddechnout ani v případě, že dostavba elektrárny tuzemským řízením EIA projde. Česká republika totiž úpravu špatně zakotvila do svého právního řádu a čelí kvůli tomu řízení ze strany Evropské komise. "Nelze proto vyloučit, že po dokončení procesu EIA a vydání povolujících rozhodnutí dojde ke zpochybňování procesu EIA jak ze strany zahraničních subjektů, tak i domácích nevládních organizací," upozornil Bartuška.

Dalším kamenem úrazu pro rozšířený Temelín je územní řízení. Zatímco stavba samotná je už zanesená v územním plánu obce Temelín z roku 2010, problém zřejmě nastane u elektrického vedení, které z ní povede. V Jihočeském kraji má už záměr zelenou, zásady územního rozvoje ale musí ještě v tomto směru schválit kraj Vysočina a potenciálně také Jihomoravský a Plzeňský kraj.

Výstavbě dalších dvou temelínských bloků by podle úřadu pomohla definice staveb ve veřejném zájmu a zjednodušení řešení procesu smluvních vztahů s majiteli pozemků. "V zákoně by bylo žádoucí určit jasná pravidla pro náhradu za omezení vlastníků dotčených pozemků," radí Bartuška zákonodárcům

K protahování povolovacího řízení a následně i samotné výstavby přispívá podle týmu vládního zmocněnce i fakt, že investor musí u liniových staveb, jako je elektrické vedení, vyřešit smluvní vztahy až s několika tisíci vlastníků pozemků. "Navíc mnohdy komplikuje celý proces nezbytné složité dohledávání majitelů pozemků," dodává analýza. Elektrické vedení se proto v Česku v současnosti staví deset let a úřední záležitosti spotřebují 80 procent z této doby.

Bartuška upozornil i na to, že kvůli aktuálnímu dění v evropském energetickém sektoru není možné odhadnout, jak budou vypadat licenční podmínky pro nové reaktory v Česku v době, kdy to pro Temelín bude zajímavé. "Licenční provoz může být ovlivněn modifikací a přijetím nových evropských norem, které mohou obsahovat z odborného hlediska iracionální požadavky na zvýšení bezpečnosti (vyvolanými politickým tlakem některých členských států EU)," uvádí studie.

"Jednoznačným zájmem ČR je udržet debatu o případných bezpečnostních normách na co nejodbornější úrovni, stranou politických tlaků, a zachovat tyto potenciální nové celoevropské normy technologicky neutrální," stojí v dokumentu, který dodává: "Jinými slovy, zachovat si možnost výběru i ne-evropských dodavatelů."

Podle analýzy má stavba přinést vyšší nároky na dopravní infrastrukturu. Kromě dostavby jihočeské dálnice D3 a rozšíření některých silnic nižších tříd tak v úvahu připadá i stavba dalších mostů přes Vltavu nebo splavnění nových říčních úseků.

Zvýšenou náročnost bude dobudování jaderné elektrárny znamenat také pro bezpečnostní složky a zpravodajské služby. "Speciální kapitolou je nutnost posílení zpravodajské činnosti v souvislosti s vyšším výskytem osob i ze třetích zemí v oblasti jaderného zařízení a vypracování scénářů na ochranu tohoto zařízení před špionážní činností či teroristickým útokem," uvádí studie. Podle ní je nutné rovněž posílit fyzickou ochranu samotného objektu.

"Další rizikovou oblastí bude zvýšené procento vypsaných veřejných zakázek a výběrových řízení, která se mohou stát předmětem manipulace či korupčního jednání," uzavírá dokument.

O dostavbu dvou bloků v Temelíně usilují tři hráči americký Westinghouse, francouzská Areva a české-ruské konsorcium Škoda JS-Atomstrojexport. Společně s výstavbou pátého bloku v jaderné elektrárně Dukovany má být hodnota zakázky společnosti ČEZ 500 miliard korun, tedy zhruba polovina ročního rozpočtu Česka.

Jan Kálal, kalal@mediafax.cz