Rehn: Zvýšení působnosti záchranného fondu je jednou z možností

LUCEMBURK (MEDIAFAX) - Zvýšení působnosti záchranného fondu eurozóny (EFSF) je podle eurokomisaře pro měnové záležitosti Olliho Rehna jednou z variant, jak řešit nynější krizovou situaci. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.

"Zkoumáme možnosti pro zvýšení síly EFSF," uvedl před pondělním večerním zasedáním ministrů financí eurozóny Rehn.

"Máme velmi důležitou schůzku v kritickém okamžiku. Stojíme před třemi hlavními problémy: Stagnaci růstu, dluhovou krizi a ohrožení evropských bank," zdůraznil dále Rehn.

Podle Rehna je nutné posílit fiskální konsolidaci a rozhodnout o strukturálních reformách na podporu růstu. "Je nezbytné, aby všechny členské země splnily své fiskální cíle," upozornil

Podle eurokomisaře pro měnové záležitosti se navíc večer bude na zasedání ministrů financí eurozóny diskutovat i o zapojení Evropské centrální banky (ECB) do EFSF.

Eurozóna se 21. července dohodla mimo jiné právě na navýšení pravomocí pro svůj záchranný fond EFSF, jehož úvěrová kapacita by měla stoupnout na 440 miliard eur, což obnáší potřebu garancí ve výši 780 miliard eur. Změny EFSF v současnosti procházejí ratifikací v jednotlivých členských zemích eurozóny. Zatím jako poslední schválilo rozšíření Evropského fondu finanční stability v pátek Německo. Německé garance tak díky tomuto posvěcení stoupnou ze 123 miliard eur na 211 miliard eur.

Pro rozšíření efektivity se už vedle Německa vyslovilo 13 zemí, a to Belgie, Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko. V pátek dali rozšíření působnosti EFSF zelenou také poslanci rakouského parlamentu. Tři státy ještě hlasování o rozšíření záchranného fondu EFSF teprve čeká, a to Maltu, Nizozemsko a Slovensko.

Na vzniku fondu EFSF se v reakci na řecké potíže dohodli lídři EU v květnu a červnu loňského roku. Fond by měl zejména stabilizovat jednotnou evropskou měnu a v případě nutnosti by měl být použit na pomoc zemím eurozóny v potížích.

Eurozóna na červencovém mimořádném zasedání přijala soubor opatření, které by měla zabránit rozšíření dluhové krize. Mezi ně patřilo i zvýšení působnosti EFSF, který by měl nově nakupovat dluhopisy zemí v potížích na sekundárním trhu či poskytovat úvěrové linky. EFSF by měl ukončit svoji činnost v polovině roku 2013, kdy ho nahradí Evropský stabilizační mechanismus (ESM).

Tomáš Králíček, kralicek@mediafax.cz