FOCUS: Senát oslaví 15. výročí svého vzniku

PRAHA (MEDIAFAX) - Slavnostním setkáním s občany oslaví představitelé Senátu 15. výročí vzniku horní komory. První volby do obnoveného Senátu se po sametové revoluci konaly roku 1996 a volební účast na nich byla poměrně malá.

Výročí svého vzniku oslaví Senát v sobotu slavnostním setkáním s veřejnosti ve Valdštejnské zahradě u tradičního sídla horní parlamentní komory.

Obdobu druhé parlamentní komory mělo Česko, respektive Československo už za první republiky. Instituce nesla jméno Senát Národního shromáždění ČSR a její předchůdkyní byla Panská sněmovna rakousko-uherské Říšské rady. Ta byla tvořena dědičnými členy (např. církevní hodnostáři) a členy jmenovanými. V roce 1907 byl reformou omezen počet doživotně jmenovaných členů a stanoven jejich počet mezi 150 a 170. Kromě dědičných českých šlechtických rodů byla do Panské sněmovny jmenována řada významných osobností, které se zasloužily o společnost či umění, mezi nimi například jako první Čech František Palacký.

Po vzniku Československé republiky byla 29. února 1920 přijata ústava, která jak v rakousko-uherské tradici, tak i po vzoru Francie a USA, předjímala dvoukomorový parlament. Skládal se z Poslanecké sněmovny s třemi sty členy a Senátu se sto padesáti členy. Do obou komor se volilo poměrným systémem. Do Sněmovny na šest let, do Senátu na osm let. Členem sněmovny se mohl stát občan starší 30 let, do Senátu bylo možné být zvolen po dosažení věku 45 let. Rozdílnost byla i v nutné délce státního občanství voličů.

První volby do Senátu se konaly v květnu 1920, krátce po prvních volbách do Sněmovny. Díky změnám a předčasným termínům následující volby probíhaly současně s volbami do Sněmovny, což spolu se shodným poměrným systémem mělo za následek, že stranické složení Senátu do značné míry kopírovalo složení dolní komory parlamentu a proklamovaná funkce "pojistky demokracie" byla zcela iluzorní. Obě komory byly prezidentem definitivně rozpuštěny bezprostředně po německé okupaci Čech a Moravy. V poválečné republice nebyla instituce Senátu obnovena, ačkoliv určitý charakter druhé komory měla slovenská frakce poslanců Národního shromáždění.

Po roce 1989 upravila postavení Senátu Ústava ČR z roku 1992, volilo se ovšem až v roce 1996. V Senátu zasedá 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí třetina senátorů. Součástí sídla Senátu je areál Valdštejnského paláce.

Tomáš Paták, patak@mediafax.cz