V pátek si trh hodí dolarem: Tisícibodová rally anebo... krach!

Novodobé burzovní pravidlo říká: Kam čert nemůže, nastrčí Bernankeho. Když už spotřebitel nehodlá navyšovat svůj dluh, když firmám dochází optimismus pro expanzi, když politici zavřou peněženky, mělo by to dohromady znamenat jediné: Býci na parketu balí a ustupují medvědům. Makroekonomičtí archeologové nicméně oprášili staré svitky hlásající legendy o účinnosti měnové a fiskální expanze, kteréžto léky byly aplikovány na poslední globální krizi. S jakým úspěchem, těžko s čistým svědomím posoudit, realitou však zůstává, že makrodata ruku v ruce s vývojem cen aktiv dávají tušit, že konjunktura nám tak trochu proklouzla mezi prsty. Republikáni v zámoří se snaží veřejným financím nasadit jakás takás pouta, a není proto divu, že psí oči investorů se opět obrací k FED. Americká centrální banka drží úrokové sazby na praktické nule a absolvovala již dvoukolový proces absorpce dluhopisů výměnou za čerstvé oběživo, mající být nejen pojistkou proti hospodářské neuróze, ale latentně i proteinovou stravou pro hráče na parketu. Místo aby ekonomika hrála sama se sebou, decision makers s ní rozehráli pořádně rychlý pingpong. A míček je prý nyní opět na straně „autorit:“ V pátek budou američtí centrální bankéři popíjet kávu v Jackson Hole. Loňským výsledkem takového dýchánku byla druhá fáze kvantitativního uvolňování. Dodnes není zřejmé, jaký efekt vlastně 600miliardová dolarová infuze měla, nicméně krátkodobě zapůsobila jako vítaná fata morgana růstu, či snad 3D-vzpomínka na někdejší americký blahobyt vzcházející z nespoutaného živobytí na dluh. Trhy se v tomto týdnu lehce uklidnily a nenabízí se nic jiného než právě souvislost s očekáváním páteční schůzky v Jackson Hole. Co od ní očekávají analytici?

Bernanke má potřetí v rukách osud globálních trhů. Jak se rozhodne? Čtěte na iPOINT