Vláda posoudí zaměstnávání cizinců, surovinovou koncepci, volbu starostů i rušení KSČM

PRAHA (MEDIAFAX) - Kabinet Petra Nečase (ODS) má ve středu před prázdninami nabitý program. Kromě rozpočtu na příští rok se ministři budou zabývat například koncepcí surovinové a energetické bezpečnosti, černou prací cizinců, přímou volbou starostů nebo analýzou možného zrušení KSČM.

Novelou zákona o zaměstnanosti se vláda věnuje podvodnému zaměstnávání cizinců bez platného povolení k pobytu. Cizinec bez něj nebude smět v Česku pracovat bez ohledu na vztah mezi ním a zaměstnavatelem. Podle nové předlohy bude muset pracovat nejméně tři měsíce a výše odměny se musí rovnat nejméně minimální mzdě.

V případě odhalení musí zaměstnavatel, který bude podvádět, zaplatit za cizince celkovou částku odpovídající výši zdravotního a sociálního pojistného. A to včetně penále, které má za cizince povinnost odvést. Norma překládaná ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09) převádí do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu.

Koncepce surovinové a energetické bezpečnosti počítá s klíčovou úlohou domácích zdrojů a důslednou teritoriální diverzifikace surovin a energií dovážených z ciziny. Dokument má ambici platit 20 let.

Za důležitou premisu považuje koncepce zachování státní suverenity v energetickém mixu, tedy například i v otázce výstavby a provozování jaderných elektráren. Dokument uvádí 12 možností, jak je možné v podmínkách České republiky tuto bezpečnost posilovat.

Základem je přednostní využívání domácích surovinových zdrojů v případech, kdy je to efektivní a hospodárné, tedy důsledným uplatňováním vlastnických práv ČR k vyhrazeným nerostům. Důležité má být podle koncepce také udržování rezerv strategických komodit, kterých má Česko samo málo nebo jimi nedisponuje vůbec. S jednotlivými dodavateli mají být podle koncepce uzavírané dlouhodobé smlouvy tak, aby stát dosáhl na lepší ceny.

Analýza ministerstva vnitra, která shrnuje kroky nutné pro zavedení přímé volby starostů v roce 2014, se vrací vládě na stůl po měsíci. Vláda měla tento bod na programu už začátkem června, tehdy ho ale odložila s tím, že si musí ujasnit postoj k nezbytným souvisejícím změnám ústavy.

Na nutnost změn v základním českém zákoně upozornila právě odborná studie připravená rezortem vnitra, vláda by k jejich přijetí ve sněmovně ale potřebovala hlasy i od opozičních poslanců. "Pro naše koaliční partnery je to velmi důležité rozhodnutí. Přímou volbu prosazuje jak TOP 09 a Starostové, tak VV, proto jsme bez zpochybnění odborné studie tento bod odložili," prohlásil premiér Petr Nečas (ODS) na začátku června.

Vládní koalice se teď musí politicky rozhodnout, jestli začít změnu Ústavy připravovat. V takovém případě musí zástupci ODS, TOP 09 a VV začít jednat se sociální demokracií.

Z pera ministerstva vedeného nestraníkem Janem Kubicem je také analýza činnosti KSČM. Podle rezortu není činnost komunistické strany protiprávní a návrh na její zrušení by neuspěl. Práce KSČM podle dokumentu nijak nevybočuje z pravidel českého právního řádu a není tím pádem opodstatněné navrhovat její zrušení.

Rezort vnitra v předkládané analýze uvádí, že z čistě právního hlediska nejsou v tuto chvíli žádné důvody k právním krokům vůči KSČM, a to ani ve formě návrhu na pozastavení činnosti. "Tento závěr se opírá i o judikaturu Nejvyššího správního soudu, který mimo jiné stanovil, že svoboda projevu musí být zachována i tehdy, když určité projevy mohou být vnímány jako velmi kontroverzní a i když se drtivá většina společnosti s kritikou neztotožní," stojí v důvodové zprávě.

Politiky a ministerstva vnitra se týká i další bod jednání vlády, kterým je analýzou financování politických stran a hnutí. Dokument poukazuje na netransparentní přísun peněz, nutnost lepší kontroly a chybějící rejstřík sankcí pro politické partaje. Analýza je první vlaštovkou k připravované novele zákona o sdružování v politických stranách a hnutích.

Připravovaná úprava má komplexně řešit otázku zvýšení transparentnosti financování politických stran a hnutí a zároveň pokračovat v redukci výše příspěvků poskytovaných stranám a hnutím ze státního rozpočtu. Částka příspěvku na mandát by se měla snížit o pět procent, za hlas o deset procent a na činnost o pětinu.

Kabinet ve středu posoudí také návrh ministerstva zemědělství, na základě kterého by skončilo bezmála 50 tisíc pozemků o celkové výměře 15 400 hektarů ve státních rezervách. Fond má sloužit pro uskutečňování rozvojových programů státu schválených vládou.

Pozemkový fond vytvoří rezervu určenou pro uskutečňování rozvojových programů státu, kterým dá kabinet zelenou. Pozemky z rezervy bude následně v souladu s odsouhlasenými programy převádět na nové majitele.

Vymezení rozsahu nezbytné rezervy půdy pro realizaci rozvojových záměrů státu má vyřešit letitý problém, se kterým se potýká především rezort dopravy při svých stavbách. Do lepší situace by se mělo dostat také ministerstvo zemědělství, a to racionalizací svého hospodaření a lepší realizací protipovodňových úprav.

Nespravedlnost při aplikaci takzvané restituční tečky u pozemků, které lidé získali od osob blízkých, si pak klade za cíl novela, kterou vládě předložili poslanci Michal Doktor (ODS), Pavol Lukša (TOP 09) a Karolína Peake (VV).

Podle platné legislativy měly být náhrady za pozemky získané v restitucích vypořádané do konce roku 2005. Ústavní soud svým rozhodnutím sice stanovil, že tato restituční tečka se nevztahuje na původní oprávněné osoby a jejich dědice. V praxi se tímto nálezem ale ne všechny soudy řídily, a tak se trojice koaličních poslanců rozhodla ho uzákonit.

Kromě technického uvedení soudního nálezu do paragrafové podoby si zákonodárci vytkli ještě další cíl. Tím mám být "napravení zjevné nespravedlnosti aplikace restituční tečky dopadající na postupníky nároků na vydání náhradních pozemků, kteří tyto nároky získali od osob blízkých". Podle poslanců nejde někoho takového podezřívat z možných spekulací, těmto lidem má jít o "rozšíření zemědělského hospodářství a pokračování v rodinné tradici".

Změny mají po středečním setkání ministrů přijít také pro lékařské pracovníky v oblasti dalšího vzdělávání a rekvalifikací.

Snížit by se měla úhrada za atestační zkoušky, závěrečné zkoušky certifikovaných kurzů a za zkoušky k vydání osvědčení obsahuje nařízení. Materiál je součástí reformy zdravotnictví v oblasti vzdělávání lékařů i nelékařských zdravotnických pracovníků.

Za první vykonání zkoušky bude stanovena úhrada ve výši 500 korun, za první opakování bude stanovena úhrada ve výši 3500 korun a za druhé opakování bude stanovena úhrada ve výši pět tisíc korun. Nyní lékařský pracovník platí při prvním pokusu 3500 korun, částka pak narůstá až na 7000 korun.

U rekvalifikačních kurzů jsou v jednání změny v terminologii, umožnění podnikatelům získat své autorizované zástupce, posunutí věkové hranice pro rekvalifikační kurzy z 18 na 16 let.

Jan Kálal, kalal@mediafax.cz