Proč všechny demokracie zkrachují (II.)

Nejjednodušší způsob, jak porozumět paradoxu, který nakonec přivede všechny demokracie do záhuby, je ukázat si ho pěkně v praxi… Více v druhém díle Lirovy trilogie o nezvratném osudu.

V úvodním dílu se Gonzalo Lira zostra nazul do ekonomie i ekonomů, kteří nejsou s to vysvětlit, proč jsou Spojené státy na kraji krachu. Případně nejsou ani s to blížící se krach vidět či připustit. Sám slibuje dokázat, že ke krachu nutně a vždycky dojde každá demokracie. Tento princip nazývá paradoxem demokratického bankrotu a k jeho formulování mu pomohlo diskurzivní dilema, pojem pocházející z teorie práva, Lira ho však aplikuje na makroekonomiku a fiskální politiku. Tak bez velikých okolků:

Pokračujeme.

Diskurzivní dilema je nedávno formulovaný filozofický paradox. Jde o to, že rozhodnutí skupiny mohou být v protikladu s cíli jednotlivých jejích členů; a že fakticky mohou být logicky rozporuplná. Problematikou skupinového jednání (a souvisejícím diskurzivním dilematem) se do hloubky zabývali Phillip Pettit, Franz Dietrich a Christian List, pokud byste stáli o téměř kompletní seznam literatury, najdete ho tady.

Vy, já, Marie a demokracie

Pokračování článku najdete na http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/proc-vsechny-demokracie-zkrachuji-ii-vy-ja-marie-a-demokracie/