Význam Číny opět o trochu vzrostl

Lídři dvou největších ekonomik světa se během minulého týdne několikrát setkali ve Washingtonu v rámci tzv. prohlubování americko-čínských vztahů. I ti, kteří dosud brali Čínu na lehkou váhu, si musí přiznat její význam. Ať se nám to líbí nebo ne, Čína má na světové dění čím dál tím větší vliv. Spojené státy jsou ještě stále globálním ekonomickým lídrem, ale Čína zdatně sekunduje potenciálem a ekonomickým růstem.

„Nic nenasvědčuje tomu, že čínská fiskální politika v tomto roce zaznamená výraznější změnu. Spíše můžeme čekat prohloubení rozpočtového schodku z 2,5 % na 2,7 % HDP,“ říká Tomáš Nymburský z HSBC a dodává, že se dočkáme strukturálních změn, a s tím související zvýšením výdajů do méně rozvinutých oblastí, zemědělství, zdravotnictví nebo podpory bydlení. Čínští představitelé si samozřejmě přejí, aby význam jüanu celosvětově vzrostl a stal se standardně uznávanou měnou. A dělají pro to opravdu hodně, o čemž svědčil i program obou prezidentů.

„I v tomto roce by měly asijské ekonomiky růst výrazným tempem, ale nejedná se pouze o obry typu Číny a Indie. Vlastně skutečný boom můžeme očekávat v menších ekonomikách jako je Hongkong, Singapur či Filipíny. Přesto všechno zůstávají asijské ekonomiky napumpovány měnovými steroidy, využívají nižší úrokové sazby a disponují velkou zahraniční likviditou. Přemíra stimulace má stejně jako v životě i v ekonomice katastrofální následky. Centrální banky musí zohlednit rostoucí inflační tlaky, možné bubliny v oblasti aktiv nebo nadměrné investice,“ předpovídá letošní vývoj v Asii Tomáš Nymburský z HSBC. 

Konkrétně u Číny lze očekávat, že Peking přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb o 75 bazických bodů, a pokusí se tak ukotvit inflaci. Nicméně možné posílení měnového kurzu je velmi nepravděpodobné. Je to totiž jeden z mocných politických nástrojů, kterým Peking kontroluje svoji pozici globálního hráče na komoditním trhu. Čínské HDP po podzimním zaváhání mírně propadne v prvním čtvrtletí na 8,2, ale v dalších čtvrtletích by již mělo růst a na konci roku atakovat hranici 9,3 bodů. Inflační tlaky by se měly během prvního čtvrtletí zklidnit a od druhého již soustavně klesat. Konec roku by mohl pro Čínu znamenat 2,2 procentní inflaci. 

„Pečlivé porovnávání ekonomických podmínek v jednotlivých asijských zemích je pro mezinárodní obchod velmi důležité. Může se totiž stát, že se Čína stane pro některou komoditu nebo segment již nezajímavá. Čínská vláda totiž vedle standardních ekonomických nástrojů, často uplatňuje restrikce na úzce vybrané obory. Zajímavý pak může být Vietnam či právě Filipíny,“ uzavírá Tomáš Nymburský z HSBC.