FOCUS: Supervolební rok skončil, jak určit vítěze?

PRAHA (MEDIAFAX) - Sociální demokracie vyhrála v květnových volbách do Poslanecké sněmovny a zvítězila i ve volbách senátních, ODS má premiéra, koaliční vládu s nováčky z TOP 09 a VV a díky pohodlné většině v dolní komoře i sílu k chystaným reformám. Určit vítěze letošního supervolebního roku tak nebude nic snadného.

Sněmovní, senátní i komunální volby, ty všechny čekaly voliče během letošního roku. Nálady ve společnosti se přelévaly s každou zveřejněnou kauzou a bylo tak velmi těžké určit, kdo dokáže v ten pravý čas zmobilizovat největší množství voličů.

Paroubkovo smutné vítězství

Prosociální ČSSD, proreformní ODS a TOP 09, pražská neznámá Věci veřejné, tradiční KSČM a s rapidním odlivem voličů zápasící KDU-ČSL a Strana zelených. To byli favorité před květnovými volbami do Poslanecké sněmovny. Kampaň byla ostrá a podle mnohých odhadů nejnákladnější v historii České republiky.

V historicky šestých volbách do Poslanecké sněmovny zvítězila se ziskem 22,08 procenta sociální demokracie, dozvěděli se v sobotu 29. května ve večerních hodinách novináři z výsledků Českého statistického úřadu. Toto vítězství však mělo pro ČSSD velmi trpkou příchuť. Krátce po vyhlášení již totiž bylo jasné, že spolu ve sněmovně pohodlnou většinu mohou vytvořit druhá ODS (20,22 procenta), třetí TOP 09 (16,70 procenta) a páté VV (10,88 procenta). Všechny tři zmíněné strany již před volbami avizovaly, že se se sociální demokracií na vládě podílet nechtějí. Krátce poté, kdy na pražský volební štáb přijel z Teplic předseda ČSSD Jiří Paroubek, proto oznámil svou rezignaci na post šéfa strany.

Vládní koalici složily ODS, TOP 09 a VV s pohodlnou většinou 118 křesel. Pouze dva poslanci jim chyběli do 120 mandátů potřebných pro ústavní změny. Sociální demokraté se s 56 křesly stali nejsilnější opoziční stranou. V dolní komoře zasedli ještě poslanci KSČM s 26 mandáty (11,27 procenta hlasů). KDU-ČSL a Strana zelených se do poslaneckých lavic neprobojovaly.

Ke květnovým volbám do Poslanecké sněmovny přišlo 63 procent voličů, předsedou vlády se stal lídr ODS Petr Nečas. Voliči také vůbec nejvíce v dějinách využili takzvaného "kroužkování" kandidátů, sněmovnu tak po 14 letech musel opustit například bývalý ministr vnitra Ivan Langer (ODS).

Mandáty pro nezávislé

Po klidném létě přišla na podzim druhá volební vlna, a sice říjnové senátní a komunální volby.

Do voleb šlo letos v 6249 obcích a městech 111 politických stran a hnutí a o více než 60 tisíc mandátů se ucházelo 208 300 kandidátů. 169 215 z nich byli nestraníci, z politických stran postavily nejvíce kandidátů KSČM a ODS.

Sdružení nezávislých kandidátů a místní sdružení celkem získala v obecních volbách nejvíce mandátů, konkrétně 30 263. Samotní nezávislí kandidáti obsadí 6 589 zastupitelských pozic. Ze stran dopadla nejlépe ODS, která získala 4 413 mandátů, včetně kandidujících koalic pak 5 181 mandátů. I tak se o jejím výsledku mluví jako o prohře. Zatímco v roce 2006 zvítězila v jednadvaceti z celkových 24 statutárních měst, letos dosáhla na vítězství pouze v Mladé Boleslavi, Kladně, Plzni a Teplicích. Zato ČSSD si kromě obhájeného úspěchu ve Frýdku-Místku připsala prvenství v dalších 12 statutárních městech a dosáhla na 4 633 zastupitelů. Ve Zlíně a hlavním městě zvítězila TOP 09, v Karlových Varech, Českých Budějovicích, Mostě, Opavě a Liberci uspěla místní sdružení.

Třetí ze stran skončili lidovci s 3 897 mandáty, těsně za nimi se umístili komunisté s 3 025 zastupiteli. Hnutí Starostové a nezávislí mají 2 039 a TOP 09 1 580 mandátů.

Ačkoliv před komunálními volbami volali lidé po změně, ta na mnoha místech nepřišla. ODS a ČSSD, proti kterým veřejnost vystupovala nejvíce, se chopily vlády například v Ostravě, Plzni, Jihlavě či Brně. Zřejmě největší nevoli však spojení těchto stran vyvolalo v Praze. Zde se proti koalici sociálních a občanských demokratů pořádala 17. listopadu demonstrace, lidé pak dokonce vtrhli do budovy pražského magistrátu a přerušili tak ustavující zastupitelstvo. Koalici nezabránila TOP 09 ani předsedové obou stran, kteří veřejně deklarovali, že se jim spojení ODS a ČSSD v hlavním městě nelíbí.

Oranžový Senát

Společně s volbami do komunálu proběhlo i první kolo voleb senátních. Ty se týkaly třetiny senátorů, volilo se tedy ve 27 volebních obvodech. Po prvním kole nebyl zvolen žádný kandidát, nejlepší výhled do kola druhého však měli sociální a občanští demokraté. ČSSD postoupilo 22 kandidátů a ODS 19. Daleko za nimi skončila TOP 09 s pěti, KDU-ČSL se třemi, sdružení Severočeši.cz se dvěma a Věci veřejné s jedním kandidátem. Nestraníci postoupili ve dvou obvodech.

Sociální demokraté šli do druhého kola senátních voleb s jasným cílem získat alespoň 12 křesel a zároveň s tím i většinu v horní komoře parlamentu. To se jim nakonec skutečně podařilo a s 12 mandáty se stali nejúspěšnější stranou senátních voleb a nejsilnější stranou v horní parlamentní komoře. ODS zaznamenala prohru, získala pouze osm mandátů a přišla o kontrolu nad Senátem. Po dvou mandátech mají TOP 09, KDU-ČSL a Severočeši.cz. Nestraníci dosáhli na jedno křeslo.

Propadákem byly senátní volby pro Věci veřejné, které po úspěšném vstupu do Poslanecké sněmovny nezískaly ani jednoho senátora.

Určit jednoznačného vítěze supervolebního roku 2010 je tak těžké. ČSSD vítězila na všech frontách a zůstala v opozici, ODS nevyhrála ani jedny volby, přesto může prosazovat - podobně jako TOP 09 a Věci veřejné - svůj program a připravovat zemi na reformy. Kabinet Petra Nečase však na konci roku nepůsobí zdaleka tak jednotně, jako když se v létě ujímal vlády. O vítězi tedy možná rozhodnou příští měsíce.

Filip Nachtmann, nachtmann@mediafax.cz